Článek
I ona měla na svědomí mnoho utrpení a vražd. Znát ji můžete také podle jejího manžela jako Kateřinu Bechyňovou z Lažan.
Portrét Kateřiny se nedochoval, ovšem záznamy o jejích činech již ano. Za svůj život toho stihla poměrně hodně a velice dlouho jí vraždy a mučení procházely. Nakonec si ovšem i ona sama zažila, co znamená utrpení.
Dětství Kateřiny z Komárova už předznamenávalo problémy
Není znám přesný rok narození Kateřiny z Komárova. Narodila se do rodu Pešíků a měla pět sourozenců. Již od dětství měla rozporuplnou osobnost a byla velmi panovačná. Svou vlastní služebnou měla již ve 12 letech, ale nevycházela s ní.
Podle některých historických zmínek byla Kateřina už jako dítě krutá nejen k lidem, ale i ke zvířatům. Například ji prý bavilo trápit psy a kočky, a dokonce prý jednou nechala utopit husu jen proto, že ji neposlechla. Tyto projevy měly být podle některých lidí předzvěstí jejího pozdějšího chování. Je však docela možné, že tyto zvěsti vznikly až později – to dnes nelze spolehlivě doložit.
Život před svatbou – na konvence nikdy nehleděla
V mládí se měla údajně Kateřina scházet s kovářem Kryštofem, kterého poznala na vyjížďkách. Tento poměr se rodině nelíbil a nařídila, aby se Kryštof oženil s jinou dívkou. Za tuto zradu jej měla nechat Kateřina srazit koněm. Dle pověstí měla být také Kateřina znásilněna, když se projížděla na koni.
Existují dohady, že právě tento traumatický zážitek mohl ještě více posílit její nenávist vůči mužům i poddaným. Těžko říct, co se jí tenkrát honilo hlavou, ale v kronikách se píše, že Kateřina se od té doby stávala čím dál více uzavřenou a pomstychtivou.
Jak se zrodila Kateřina Bechyňová z Lažan
Rodina zařídila Kateřině výhodný sňatek s Janem Bechyně z Lažan. Ten byl roku 1529 jmenován purkrabím na Karlštejně, takže málokdy pobýval doma na tvrzi v Pičíně. Manželství příliš šťastné nebylo a nenarodili se z něj žádní potomci.
Kateřina proto trpěla nejen samotou, ale také nespokojeností – vyčítala si totiž, že nedala manželovi dědice. To byla v tehdejší době pro šlechtičnu obrovská hanba a často se o ní šeptalo, že je „prokletá“. To mohlo být jedním z důvodů, proč si svou frustraci vybíjela právě na bezbranných služebných, ale k tomu se ještě dostaneme.
Vražedkyně Kateřina si nejdříve oblíbila mučení
Kateřina byla, vzhledem k nepřítomnosti manžela, správkyní panství. Bylo o ní známo, že jakékoliv prohřešky tvrdě a krutě trestala a to především u děveček. Nechávala poddané týrat, sypat sůl do ran, stahovat z kůže nebo je nutila bít se navzájem.
Kronikář Hájek i pozdější zápisy uvádějí, že Kateřina měla na svědomí smrt minimálně čtrnácti lidí, a to převážně služebných dívek. Nemá tedy na svědomí tolik obětí, jak známější čachtická paní Alžběta Báthory, ale i tak je to úctyhodné číslo (jiné odhady navíc mluví až o třiceti obětech). Některé prý nechala zamknout do sklepů, kde zemřely žízní, jiné utýrala tak, že jejich těla musela být tajně zakopávána do lesů okolo Pičína, aby nevzbuzovala zděšení. K těmto zločinům docházelo dokonce i na Karlštejně, kde tehdy její manžel pobýval. Inu řekněte, že by vás až doteď nenapadlo si s tímhle krásným hradem něco podobného spojovat?
O konec masové vražedkyně se postaral Václav Hájek z Libočan
Naštěstí nebyli všichni lidé v jejím okolí tak lhostejní, jak by se na první pohled mohlo zdát. Prapodivné zvěsti zaslechl i známý kronikář Václav Hájek z Libočan, který se pokusil běsnění Kateřiny zastavit tím, že na vše upozornil jejího manžela. Kateřina se ale nedala a podala na něj žalobu za potupná a lehká slova. Svědky žaloby zpochybnila. A Jan Bechyně nevěřil, že by jeho žena takováto zvěrstva páchala.
Zajímavé je, že Jan Bechyně se po skandálu ocitl také v podezření. Lidé se totiž domnívali, že o činech své ženy musel určitě vědět. Nicméně z téhle šeptandy nakonec nic nebylo. Jeho postavení na Karlštejně však bylo natolik silné, že se mu přímému obvinění podařilo vyhnout.
Soud s Kateřinou přesto probíhal, a to od prosince 1531 až do ledna 1534, kdy padl rozsudek, na tu dobu velmi neobvyklý. Kateřina byla shledána vinnou a byla ponechána ve vězení svému osudu. Byla zavřena do Prašné věže pražského hradu (známé také jako Mihulka), kde zemřela hlady. Před svou smrtí ovšem musela velice trpět, protože ji našli s okousanými prsty.
Věž Mihulka, kde nechali soudci zemřít Kateřinu hlady
A proč ji jednoduše nepopravili? Inu, to bylo tak – trest hladem byl totiž tehdy považován za jeden z nejkrutějších a zároveň „čistých“ způsobů popravy šlechtičen. Nebylo totiž možné je veřejně stít nebo věšet (na rodinu by tak padla obrovská hanba), takže se jen někam „uklidily“ a zapomnělo se na ně.
Prokletí Kateřiny možná trvá dodnes
Kde je Kateřina pohřbena, není známo. Za dva dny po její smrti zemřel i ctihodný Vojtěch z Pernštejna, který byl jejím soudcem. To nahrálo spekulacím o tom, že jej Kateřina proklela a stáhla sebou do pekla.
Dodnes se o Kateřině tradují pověsti, které říkají, že její duch bloudí v okolí Pičína a Prašné věže. Místní vyprávějí, že v noci je slyšet křik a nářek připomínající mučené služebné a někteří dokonce věří, že její duše nikdy nenašla klid právě proto, že nikdo nezná místo, kde byla pohřbena. To už však dnes napravíme nejspíš jen těžko.
Čachtická paní z Karlštejna, Richard Dostál, Fontána, 2006
https://www.reflex.cz/clanek/fotogalerie/105645/nejvetsi-ceska-sadisticka-vrazedkyne-katerina-z-komarova-za-brutalni-vrazdy-cekala-slechticnu-smrt-hladem.html
