Článek
Její hrobka je jednou z největších záhad historie. Tipů, kde by mohla být, je spousta – bohužel žádný potvrzený. Velikáni to asi tak zkrátka mají, koneckonců kupříkladu o Alexandrovi Velikém je možno říct totéž. „Nevadí,“ mohli si až donedávna říkat vědci. „Kleopatru sice nemáme, ale její nevlastní sestra bude taky fajn. Dobré lákadlo na lidi, ne?“ Nejnovější průzkumy bohužel odhalily opak.
Efes a prominentní hrobka – to bylo určitě pro Arsinoé
Na počátku celého příběhu (pokud se tedy nechcete přenést až do starověku) byl rakouský archeolog Josef Keil a jeho kolegové. V roce 1929 prováděli vykopávky v Efesu (dnešní Turecko), konkrétně v Oktagonu, což je místo, kde byli i ve své době pohřbíváni jen samí prominenti. Sarkofág byl nádherný – ale jaksi mu chyběly detaily o tom, kdo je uvnitř. Keil se rozhodl pátrat dál, lebku pohřbené osoby si odvezl s sebou a podrobil ji průzkumu.
Jeho verdikt zněl jasně – žena a určitě významná, vzhledem k lokalitě. Později byl průzkumům podroben i zbytek kostry (hrobku totiž Keil zase zabezpečil, bylo tedy možné se do ní bez problémů vrátit). A výsledek zněl jasně. Podle všeho tady leží Arsinoé IV., nevlastní sestra Kleopatry a nejmladší dcera Ptolemaia XII. Když její historii shrnu stručně – Caesara moc ráda neměla. Koneckonců, to její bratr Ptolemaios XIII. taky ne. Společně proto oblehli palác, kde se tento „uzurpátor“ zdržoval. No, nějak se to nepovedlo. Caesar jim utekl na maják Faros a tam také později významné členy královské rodiny uvěznil. Psal se rok 48 př. n. l.
Takhle si nenávist Arsinoé k její sestře Kleopatře představoval malíř Pietro Berrettini
Později se jí podařilo uniknout. Prohlásila se egyptskou královnou a tento titul si držela dva roky. Na čas se jí skutečně povedlo Caesara vyhnat. Ten si pak ale přivolal posily. Její bratr Ptolemaios XIII. se během následného boje utopil v Nilu. Arsinoé to měla horší. Nejdřív putovala jako trofej do Říma, pak ji měla čekat poprava. Ovšem protože věkem (bylo jí asi 16) se blížila spíše dítěti, Caesar její popravu nedovolil a nechal ji jen uvěznit. O její smrt se o čtyři roky později zasadila její slavná sestra Kleopatra VII. A o tento úkol se nepostaral nikdo jiný než její milenec Marcus Antonius. Mimochodem, pokud by vás zajímalo, jak mohla Arsinoé IV. vypadat, podívejte se SEM.
Není to dívka, je to kluk
Všeobecně se soudilo, že vzhledem k tomu, z jaké rodiny Arsinoé IV. pocházela, by jí určitě náležel náležitý pohřeb. Ale raději beze jména – to aby se na ni rychle zapomnělo. Až sem všechno sedí. Ovšem mezinárodní tým vědců, vedený odborníky z Rakouské akademie věd, se nedávno rozhodl vše ověřit. A nestačili se divit.
'Big surprise' reveals supposed skull of 'Cleopatra's sister' actually belongs to an 11-year-old boy https://t.co/hZkX0is5pv
— Live Science (@LiveScience) January 10, 2025
Datování by ještě sedělo – osoba v rakvi prý zemřela mezi lety 205 a 36 př. n. l. Do toho by se Arsinoé s přehledem vešla. Problém byl ale věk pohřbené osoby, který vědci určili mezi 11 a 14 lety. Jak víme, Arsinoé byla v době své smrti podstatně starší. A konečně byl při rozboru DNA nalezen chromozom Y. Takže žádná prominentní dáma, ale neznámý chlapec.
A k tomu ještě postižený. Ukázalo se, že mu v raném věku srostl jeden z lebečních švů. Patrný byl také asymetrický tvar hlavy a nepříliš dobře vyvinutá horní čelist, což mu muselo při jídle dělat velké problémy. Ve hře je podle všeho i Treacher Collinsův syndrom (TCS). Pokud by to byla pravda, mělo by toto dítě i vážné problémy se zrakem a sluchem. Kdo to byl a proč byl pohřben právě tady, se asi už nikdy nedozvíme. Ale pátrání po Kleopatřině sestře neutichá, a kdo ví – možná bude jednou úspěšné.
Zdroj:
