Článek
Všechno začalo poměrně nenápadně. Malá Pavla už jako dítě excelovala v rozhlasových hrách, kde se ukázal její přirozený herecký projev a nezaměnitelný hlas. Po maturitě chvíli pracovala jako úřednice – čímž se nelišila od mnoha jiných žen. Ale nakonec ji čekal docela jiný osud.
Dětská hvězda s duší herečky
Brzy si jí totiž všimli filmoví režiséři a po válce už byla na výsluní české kinematografie. V dramatu Muži bez křídel ztvárnila poštovní úřednici Martu Pohlovou, o rok později pak excelovala jako dcera plukovníka v silném snímku Nadlidé. Mimochodem – podle webu iDnes bylo příjmení Vrbenská pseudonym, původně se jmenovala Šupitová.
Z vesnice do Londýna. A z Pavly se stala Paula
Pak přišel v její kariéře opravdu velký zlom: oslovil ji slavný rusko-britský producent Anatole de Grunwald,a Pavla se proměnila v Paulu Valensku (jak jinak – její české jméno by se lidem v zahraničí přece jen špatně vyslovovalo). V Anglii zazářila ve filmech Bond Street a Golden Arrow – a tamní publikum ji zbožňovalo možná ještě víc než to české.
Láska v Bagdádu. A pak zavřené dveře harému
Když byla na vrcholu, rozhodla se Pavla v roce 1951 pro další velký krok – odletěla do Bagdádu, kde se provdala za uznávaného iráckého lékaře Alberta Eliase. Není úplně jasné, co ji k tomuhle kroku vedlo – ale podle všeho mezi nimi nějaká náklonnost rozhodně panovala (i když někteří lidé ji už tehdy označovali za zlatokopku). Na první pohled to mohl být začátek nové pohádky. Ovšem tuhle pohádku by Pavla (kdyby se mohla vrátit do minulosti) určitě ráda vzala zpět.
Podle herečky Zdenky Procházkové se totiž Pavla v Bagdádu ocitla v harému, z něhož nemohla odejít bez svolení svého muže. Žárlil na její krásu i talent (kvůli kterým si ji paradoxně vlastně vzal) a nehodlal se o ně s nikým dělit. Její svoboda byla pryč a návrat do hereckého světa se tak zdál nemožný.
Do Londýna se jí povedlo dostat až po osmnácti měsících. Možná za to mohli i její vlivní přátelé – kdo ví, dodnes se o tom vedou spory. Ještě téhož roku se ovšem rozhodla potají odejít do Spojených států a najít novou kariéru (říkalo se totiž mimo jiné, že ji její bývalý manžel pronásleoval až do Evropy). Tady se však její stopa skoro ztrácí. Ví se jen, že si vzala československého emigranta, občas se přimotala k divadlu a chovala koně, nakonec zemřela v roce 1994 v Kalifornii. Ale kdo ví, jak by to s ní bylo dál nebýt celé té nešťastné bagdádské epizody.
Zdroj: Autorský text
Slavné tváře českého filmu ve vzpomínkách a fotografiích, Fragment, 2024
Luboš Bartošek, Náš film: Kapitoly z dějin (1896-1945). Praha: Mladá fronta, 1985
