Článek
Když se ovšem tyto dva elementy spojí, není ve hře jen efektní podívaná, naopak. Může při ní jít i o život. Jako například při ledovcových záplavách známých jako „jökulhlaup“.
Až do roku 2008 byste název Vatnajökull hledali na mapách marně. Místo něj bylo možné navštívit parky Skaftafell a Jökulsárgljúfur, které se sloučily do sebe. Dnes je druhý největší park Islandu zapsán do seznamů UNESCO.
Nebezpečné ledovcové záplavy
Krusta ledu je tu na mnoha místech silná tak, že téměř dosahuje výšky jednoho kilometru. Ovšem led tu není sám. Vedle něj (a leckdy i pod ním) lze najít několik aktivních sopek. Jde především o jeden z největších a nejaktivnějších vulkánů, který na Islandu najdeme, jménem Grímsvötn. Ovšem i ty menší (například Askja, Kverkfjöll nebo třeba Snæfell) či nevšední sopečná stolová hora Herðubreið také stojí za zmínku.
A co mají společného s ledovcovými záplavami? Je to vlastně jednoduché. Jakmile se některá z nich probudí, pak led v jejím okolí roztaje. Dolů ze svahu se tak bude řítit velká vlna vody, která s sebou bude unášet i velké balvany, štěrk a další hmotné objekty. Je smrtelná pro všechno, s čím se potká. I proto je zdejší krajina osídlená jen minimálně. Ovšem i když bychom vzhledem k jménu největší výskyt těchto jevů datovali právě někam na sever Evropy, ve skutečnosti jsou tady oběti spíš výjimečné (například při události v roce 1727 zabil jökulhlaup na ledovci Kotárjökull „jen“ 3 nešťastníky).

Island je jen slabý čajíček, i když dal jevu jméno
To například takové Peru je na tom mnohem hůře. Tady byste ale tyhle události našli spíš pod obecnějším označením GLOF (glacial lake outburst flood = náhlá povodeň způsobená protržením ledovcového jezera). Odhaduje se, že jen ve 20. století měly v téhle zemi jevy spojené s GLOF na svědomí okolo 32 000 úmrtí.
Jedním z nejtragičtějších zaznamenaných případů je událost z 13. prosince 1941, ke které došlo u jezera Laguna Palcacocha v peruánských Andách nad městem Huaraz. Vlivem sesuvu ledovce či části zalednění do jezera (přesnou příčinu se určit nepodařilo) totiž došlo k protržení morénové hráze, lavině bahna, kamení a vody, která dorazila do Huaraz během cca 15 minut.
Výsledkem bylo nejméně 1 800 mrtvých, i když jiné prameny uvádějí až 4 000 lidí. Podobná tragédie by se však mohla snadno odehrát i dnes. GLOF se totiž obecně velmi špatně předpovídají. Většina takových událostí vzniká na horských jezerech, jejichž hráz tvoří moréna (hromada štěrku, písku a balvanů), ledovec nebo směs obojího.
Tyto hráze jsou křehké a nehomogenní a často se v nich uvnitř tvoří dutiny a průsaky, které může případná sopečná aktivita, zemětřesení nebo i prudký výkyv počasí značně zhoršit. Kdy přesně povolí, je proto těžké zjistit i při moderním monitoringu. Není divu, že se tohoto jevu děsí i ostřílení cestovatelé – jeho nebezpečí by měl mít na paměti každý, kdo do potenciálně nebezpečných oblastí míří.
Zdroje info: Autorský text







