Článek
Ano, čtete správně. Tenhle severský ostrov byl po desetiletí jediným koutem planety, kde jste si mohli v létě otevřít okno, aniž byste do rána vypadali puntíkatě jako granko hrneček (tak se tomu říkalo u nás doma). Jenže jak to tak vypadá, i tahle idylka bere za své.
Když se i komár rozhodne být turistou
Na západě Islandu totiž nedávno našli tři komáry. Ne, není to překlep. Tři opravdové exempláře, žádný muzejní exponát – no, opravdu se dělá takový humbuk kvůli třem kusům. Tenhle nález totiž málem vyvolal menší senzaci než objevení sopky. Místní amatérský nadšenec do hmyzu, jistý Björn Hjaltason, si totiž všiml, že mu kolem světla poletuje cosi podezřele známého. „To snad není možné.“ Ale bylo.
Nejdřív chytil samičku, pak samce a nakonec ještě jednu dámu. Všechny poslal do vědeckého ústavu a tamní entomolog Matthías Alfreðsson potvrdil, abychom ho parafrázovali: „Ano, přátelé, tohle jsou opravdoví komáři.“
A aby to bylo ještě pikantnější – nešlo o žádné tropické cizince, ale o komára kroužkovaného, tedy druh, který se běžně vyskytuje v Evropě. Prostě se teď jen rozšířil trochu dál, než se mu dařilo doposud.
komar-obrazek
Země, kde komárům nebylo přáno
Vědci dlouhá léta řešili záhadu, proč právě Island zůstal jediným komároprostým rájem v civilizovaných zemích. Vždyť má všechno, co tyhle malé bzučící potvůrky milují – tůně, močály a vlhko. Jenže zároveň se může pyšnit i „třemi zimami za rok“, a to je na běžného komára prostě trochu moc.
Na jaře by sice zvládl naklást vajíčka, ale mráz přijde ještě předtím, než vůbec stihnou dospět (to se v chladném klimatu děje za 3–4 týdny, v tropech však totéž tenhle hmyz zvládne už za 7 až 10 dní). A když se konečně oteplí, voda se zas vypaří nebo zamrzne. Jiní vědci zase tvrdí, že islandská půda a voda mají tak specifické chemické složení, že to komárům prostě „nesedí“.
Ať už je důvod jakýkoliv, prostě se tu neusadili (i když klimaticky podobné Norsko nebo Dánsko obsadili s přehledem). Jenže jak to tak vypadá, naše planeta se teď otepluje rychleji než islandský kávovar. A bzučícím potvůrkám to svědčí.
Hmyz na Islandu? Většinou nic moc
Island má poměrně chladné klima, krátké vegetační období a proměnlivé počasí — to vše prostě hmyzu příliš nevyhovuje. Proto je tu dodnes popsáno jen asi 240 druhů brouků (Coleoptera), z nichž část je považována za endemity.
Ovšem některým druhům se tu daří skvěle – stačí připomenout jezero Mývatn na severu Islandu. „Mývatn“, což v islandštině znamená „jezero much nebo mušek“, a pokud sem dorazíte v sezóně, pak svému jménu rozhodně dělá čest.
Hlavní problém zde představují různé malé mušky (midge), které lokálně tvoří opravdu obří hejna. Na náhodného cestovatele se nalepí a už ho nepustí. Naštěstí ale neštípou, jsou jen trochu protivné. To ale neznamená, že jim brzy nepřibudou další okřídlení kamarádi. Ti ovšem tentokrát už tak příjemní nebudou. Možná se tak blíží doba, kdy i na Islandu budete potřebovat repelent.
Globální oteplování má zkrátka a dobře mnoho tváří. A jedna z nich právě dostala pěkně nenechavý sosák.
https://grapevine.is/mag/articles/2018/03/05/animal-of-iceland-the-midge/
