Článek
Nepřekvapuje mě, že z toho byla moje oblíbená moderátorka tak otrávená a perplex. Nakonec vyšlo najevo, že si ji lidé spletli s ministryní spravedlnosti Evou Decroix, která má právě kolem „časové osy“ v bitcoinové kauze prý ještě své nedořešené povinnosti.
Hejt za cizí práci
„Začali mi psát, že se courám, místo abych makala, že mě dožene karma. Nejdřív jsem byla úplně v šoku. Pak padla zmínka o časové ose a všechno mi došlo,“ popsala Decastelo pro web Život v Česku.
Bylo by to docela úsměvné, kdyby to nebylo tak smutné. A všechno se to prý stalo jen proto, že ministryně Decroix v té době také zveřejnila snímek v plavkách, kterého se samozřejmě hned chytila média a neváhala ho svým čtenářům cpát doslova až pod nos, jak se říká.
A shodou okolností dala podobnou fotku na sítě i Decastelo (i když u ní je to tak nějak očekávané chování – ona se prostě svou postavou chlubí ráda). No a někteří uživatelé internetu si to prostě spojili dohromady. Tady bych si s dovolením půjčila docela hezké vysvětlení z webu Expres, který o tom také psal. „Je to Eva? Je. Má divné jméno? Má. Má plavky? Má. Tak šup na ni a začnou jí psát něco o karmě.“
Možná to udělali schválně
D jako D, chtělo by se mi posměvačně napsat. Jenže když si vzpomenu na své zážitky z volební komise, už mi tak do smíchu není. O osudu nás všech totiž opravdu mnohdy rozhodují lidé, kteří podle mě nedokážou rozhodnout ani sami o sobě. „Dcera mi říkala, že tam mám dát toho pána, co včera tak hezky mluvil v té debatě. Kdo to je?“ „Já volím Babiše, on nám dal ty důchody!“ Jestli jste někdy seděli v komisi, určitě si podobné výkřiky vybavíte. Chuťovkou jsou pak lidé, co:
- neumí najít svůj volební okrsek (vážně se ne vždycky volí tam, kde to máte z domu nejblíž),
- nechápou rozdíl mezi křížkováním a kroužkováním
- nebo volební komisi vynadají za to, že nemají koho volit (jako kdybychom my za to mohli).
No a když se k nim přidají takoví, co ani neumí pořádně přečíst jméno a nejspíš to do dálky sází, jak se jim zrovna líbí (a co se jim rovnou dostane pod ruku), nemá to pak vypadat, jak to vypadá.
Asi možná to udělali schválně
Vlna útoků na Evu Decastelo ale naštěstí rychle opadla – hejtři si zřejmě chybu uvědomili. Pod fotkami už teď opět najdete spíš pochvaly a vyznání fanoušků. Já to ale vidím tak, že v některých případech vůbec jít o omyl nemuselo. Spíš o provokaci a o zjištění, „co na to lidi.“
Hodím sem historku z jednoho bulvárního časopisu, kde jsem chvíli pracovala v online sekci. Kolegyně měla psát o jednom známém herci a jeho starším synovi. Kdesi na sítích vyhrabala ale jeho fotografii s mladším synem a hodlala ji do textu dát. Když jsem na chybu upozornila, bylo mi řečeno, že jiná fotka není, tak co – syn jako syn. A vedení se pak nechalo slyšet, že je to v pohodě, že to alespoň budou lidi pod článkem komentovat, rozjede se diskuze a pěkně nám to zvedne čtenost. Tak kdo ví, možná to někteří udělali i schválně, aby své oblíbené celebritě pomohli. Protože špatná reklama je taky reklama – nebo ne?
A mimochodem – v tom bulváru už dlouho nepracuju. Bohudík. Dělat ze sebe blbce občas zvládnu i sama, ale rozhodně mi za to ještě nemusí někdo platit. Kdo ví, jestli by i po mně v budoucnu nechtěli, abych se pod nějakou takovou botu podepsala… Takže až si budete příště stěžovat na nějaký novinářský šlendrián, zamyslete se. Možná děláte přesně to, co autoři chtějí. Je to hloupé, ale je to tak.
