Článek
Už je tomu pár měsíců. To je fakt. Ale zas to není žádný pravěk, pokud by mi to chtěl někdo podsunovat a tvrdit, že teď už se nic takového stát nemůže. To pro začátek. A přitom to všechno začalo docela nevinně…
Šla a najednou se sebou sekla
Téhle maminky byste si v obchodě nevšimli. Měla s sebou sice asi tříletého chlapečka, ale vzhledem k tomu, že nešlo o žádného rošťáka, jsme prostě vůbec nepoznali, že tam je. Pak se ale z ničeho nic ta mladá paní sesunula k zemi. Prostě omdlela, řeklo by se laicky. Prodavačky naštěstí zareagovaly rychle a zatímco jedna hned vytáčela záchranku, druhá odháněla zvědavce a mluvila na toho prcka.
Skončilo to příjezdem záchranky, protože paní sice dýchala, ale neprobírala se. Zdravotníci ji naložili a odvezli. A na dotaz, co bude s dítětem, odpověděli, že to není jejich starost a ať třeba zavoláme policii. Umíte si představit být v kůži takového dítěte?
Uvažuju, jestli na to mají nějaká pravidla. Protože stát se něco podobného někde na opuštěném místě, asi by tam to dítě nenechali se zcela neznámými volajícími. Nebo ano? ANO? Netuším, jen doufám, že ne. Ale přijde mi to taková pomoc jen napůl. Vědět to jako rodič, asi bych se začala bát…
Chodím tudy do školky
A nastala teď otázka, co s prckem. Jmenoval se Páťa, ale to bylo tak všechno, co řekl. Byl fakt vyděšený, a já se nedivím. Kde bydlí? Nevěděl. Škoda, že nikoho v tu chvíli nenapadlo podívat se jeho mamince do kabelky – v dokladech by určitě bylo vše potřebné. A nikdo se ani neměl k tomu, aby zavolal tu policii. Dát vyděšené dítě dalším neznámým lidem? No nazdar.
Naštěstí se po chvíli Páťa trochu rozmluvil. Šel prý s maminkou koupit bonbonky do školky. A tu má kousek. A odtud se už odpíchnout dalo. Stačil rychlý telefonát a věděli jsme všechno, co jsme potřebovali. A paní učitelka byla dokonce tak ochotná, že pro Páťu došla a mezitím už volala tatínkovi, aby věděl, co se děje a přišel si pro něj. Všechno tak nakonec dopadlo dobře.
Ale stejně mi to s tou záchrankou trochu vrtá hlavou. Vážně je možné nechat takhle dítě mezi úplně cizími lidmi? Při tom, co se dneska všechno děje? Vždyť nikdo nemůže vědět, kdo se třeba rozhodne využít příležitosti. Nebo vidím všechno moc černě a zbytečně se obávám? Napište mi, jaký na to máte názor a jak byste to řešili vy.
Autorský text
