Článek
Jenže jeden moment změnil celý den ve scénu jak vystřiženou z hororu. A nešlo o film (i když třeba při natáčení Pokladu se určitě mohl občas cítit podobně). Tentokrát to bylo doopravdy.
Klidný den se změnil v noční můru
Langmajer se vydal pod hladinu poblíž australských Kokosových ostrovů – to je opravdu krásné místo pro podobné vyžití. A nebyl sám, ale s partou, kterou vedla dcera jeho kamaráda, profesionální potápěčka a fotografka. Všechno šlo jako po másle přesně do chvíle, než se na scéně objevil obří žralok tygří. To jsou známí lidožrouti, kteří okolo své oběti plavou v dobře známých charakteristických kruzích.
A nejde o žádného drobečka, tihle králové (a především královny) moře mohou dorůst délky až 4 metrů a vážit přes 900 kilo. Je to taková zatraceně těžká a velmi dobře stavěná mašina na zabíjení. Podle vyprávění známého herce to byla samice – a vážně obrovská. Nejdřív jen kroužila, ale pak si všimla, že lidé začínají panikařit.
A tady nastal problém. Když totiž člověk zpanikaří, ve vodě to většinou končí špatně. A přesně to se stalo. „Někdo z party začal zmatkovat, plavat nahoru, a ostatní se toho chytli a začali plavat taky. Žraločice si jich všimla a začala jít po nich, samozřejmě,“ řekl v rozhovoru pro podcast U kulatého stolu.
Obávaný žralok tygří
Situaci zachránil kapitán
Všiml si toho naštěstí kapitán lodi, kterému duchapřítomnost nechyběla. „Vzal hák, píchnul ji tím a ona se lekla a ujela,“ dodává herec. Většina lidí hned po incidentu vylezla z vody, ale Langmajer a zkušená potápěčka zůstali pod hladinou. Čekali prý, co bude. A žraločice? Ta se vrátila a začala okolo své nové potenciální kořisti vyčkávavě kroužit. Nedejte se mýlit – tohle žraloci opravdu nedělají jen tak. Prostě svou kořist řádně prozkoumají a následně si vybírají nejvhodnější okamžik k útoku.
V jednom okamžiku napadla přímo Jiřího Langmajera. „Byl jsem zes*anej strachy. Měl jsem v podstatě infarkt,“ komentoval to a i teď, už s nějakým odstupem od hrůzného zážitku, je z jeho hlasu slyšet maximální respekt k tomu, co se mohlo stát – a naštěstí nestalo.
Mělo to tragickou dohru
Příběh, který by leckdo rád označil za přehánění, bohužel nekončí happyendem. Langmajer se později dozvěděl, že stejná žraločice skutečně napadla člověka – a útok neskončil tak dobře, jak v jeho případě, kdy si z něj odnesl v podstatě jen pochroumané nervy. Zvíře muselo být následně úřady dohledáno a utraceno, protože byl předpoklad, že bude v útocích pokračovat.
Přes to všechno se Jiří Langmajer rozhodně nechystá s potápěním skončit. Tak jen doufejme, že příště si podmořský svět užije bez přítomnosti nečekaných predátorů – a bez infarktů.
Zdroj: Autorský text
