Článek
Já to už jako holka nesnášela. Dokud jsem byla malá a šlehání bylo spíš symbolické, tak jo, to bylo fajn. Ale tak od deseti let moje okolí nějak usoudilo, že už se s tím nemusí žinýrovat. Ať je legrace. Holt to na naší vesnici byl takový zvyk – holky se pak dokonce ještě chlubily, která z nich má větší jelita. A naši? Ti z toho měli akorát tak legraci.
Vždyť jsme přece na vesnici…
Zapadnout, to bylo důležité slovo. Marně jsem naše prosila, ať mě zapřou, že jsem u babičky. Vždycky mi to slíbili a pak nic. První rok jsem jim to věřila – a kluci mě přepadli ještě v posteli v noční košili. Pak už jsem byla nedůvěřivá víc. Ale sbalit jsem se mohla až v patnácti, dřív jsem prostě měla smůlu.
A kluků se u nás vždycky vystřídalo hodně. Celá vesnice. Máma byla a je holt vyhlášená pekařka a malérečka. Její vajíčka chtěl každý a zákusky jakbysmet. A právě toho jsem využila pro pomstu.
Joo, klucíí. Klidně si vemte
Mamka vždycky pekla nadvakrát. Část perníčků a dalších laskomin trochu jednodušeji, aby si koledníci mohli brát. A druhou část vzala ve velkém stylu, vyráběla 3D králíčky a chaloupky a košíčky s vajíčky a to pak dávala na výstavku v naší chodbě. Chodila se na to dívat celá vesnice. A ten poslední rok předtím, než jsem si definitivně dupla, mě to napadlo.
Když přišli první koledníci, prostě jsem jim dovolila tu parádu rozebrat. „Joo, klucíí. Klidně si vemte. Jasně, že je to pro vás.“ Dost mi nahrávalo to, že šlo o partičku z nějaké přespolní vesnice – většinu z nich jsem viděla poprvé. Ale nevadí, o to ochotněji si plnili košíčky. Další kluci dobrali zbytek a když došla sousedka na vizitýrunk, nestačila máma kulit oči. Já dělala, že nic, že jsem neviňátko. (Jo, mami, kdyby sis taky přišla nechat našlehat, mohla´s s tím něco udělat. Takhle máš smůlu.)
Tenkrát i brečela, jak má zkažené Velikonoce, že si s tím dala tolik práce… Já si škodolibě pomyslela, že konečně nejsem sama. A další Velikonoce už byly v klidu – prostě jsem oznámila, že jedu do města a bylo. A dodnes tyhle svátky nesnáším. Okna si nazdobím i zahrádku, ale v pondělí nikomu neotvírám. Mám manžela a to mi bohatě stačí. Určitě neuschnu :)
