Článek
Semena palmy seychelské (Lodoicea maldivica) jsou největší na světě – mohou vážit i přes 20 kg a jejich tvar je přinejmenším… zajímavý (a to se opravdu spíš držím zpátky). Zezadu připomínají dokonale tvarované ženské pozadí, zepředu klín. To asi aby si pánové mohli vybrat podle svých preferencí… Ale nechme už toho.
Roste jen na jednom jediném místě
Palma seychelská (nebo také lodoicea seychelská, angl. Coco de Mer) je endemitem, což znamená, že ji najdete jen na jednom jediném místě na světě – na Seychelách. A není divu – její semena by odtud nedokázal odnést vítr, ptáci ani moře. Jsou prostě příliš těžká, aby se jen tak stěhovala.

Mohou totiž vážit 20 až 30 kg – ano, jediné semeno této palmy může být těžší než tříleté dítě. A aby nebylo těch podivností málo, ke svému dozrání potřebují 7 let. Jen si představte, že byste čekali tak dlouho třeba na úrodu svých oblíbených ořechů!
A tak si tahle podivuhodná palma žije svým vlastním, izolovaným životem na několika málo ostrovech, kde ji obdivují (a přísně chrání) turisté i vědci.
Mimochodem, endemity najdeme i u nás. Krásným příkladem je masožravá rostlina tučnice obecná česká (Pinguicula vulgaris subsp. bohemica), i když v zahraničí mnohdy uznávaná není.

Lodoicea maldivica list
Jen tak si ho nepřivezete
Pokud vás právě tedy napadlo, že byste nějaké takové semeno měli rádi doma, tak máte bohužel smůlu. Seychely chrání svou palmu jako národní poklad a vývoz semen je přísně kontrolován. Dříve bylo možné si ho koupit se speciálním certifikátem, dnes neopouští ostrovy více než 10 semen ročně (a ta směřují obvykle do botanických zahrad a dalších institucí). Pokud byste ho však sebrali jen tak na pláži, čekala by vás mastná pokuta a možná i problém s místními úřady.
Rudolf II. a elixír nesmrtelnosti
Ve středověku se kolem těchto semen vytvořila poměrně bohatá aura tajemství – těžko říct, jestli za to mohl jejich tvar, nebo něco jiného.
Lidé si totiž všimli, že je moře někdy vyplavilo na břehy Malediv a Indie (mimochodem šlo už o neklíčivá semena, protože slané voda je dokáže rychle zahubit), a protože nevěděli, odkud pocházejí, začaly se o nich šířit legendy.

Věřilo se, že rostou na dně oceánu a že jsou plody mytického ráje – zajímavá myšlenka, že? Někteří byli dokonce přesvědčeni, že mají magické účinky – údajně mohly léčit nemoci nebo dokonce darovat nesmrtelnost.
A tady přichází na scénu císař Rudolf II., známý svou posedlostí alchymií a tajemstvím věčného života. Jeho kabinet kuriozit obsahoval celou řadu nevšedností, ale to neznamenalo, že nechtěl stále další a další. Když se k němu dostala zpráva o tomto semenu, neváhal zaplatit sumu rovnající se ceně několika domů, aby si jedno opatřil.
Věřil totiž, že když se z něj vyrobí pohár, ten, kdo z něj pije, získá nesmrtelnost.

Ale buď se jeho řemeslníkům něco nepovedlo, nebo to prostě nefungovalo… protože jak tenhle výstřední vladař skončil, to všichni víme.
Ale s králi toho má tahle rostlina podle webu Botanické zahrady Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity společného mnohem víc. „Jméno dostala po králi Ludvíku XV. – Lodoicea – a druhový přívlastek maldivica podle místa, kam semena doneslo moře – Malediv.“ A tím se jen tak nějaká rostlina vážně chlubit nemůže :)