Článek
To, co vidíte v televizi, bylo možné zažít i naživo, což si spousta lidí nenechala ujít (jedno ze dvou představení, které bylo u nás v Ostravě, bylo beznadějně vyprodáno, u druhého zbývalo jen pár lístků). Jedním z největších lákadel pro mě osobně mělo být vystoupení Moniky Absolonové s písní z pohádky Ledové království. A ano – dočkala jsem se. Jenže to mělo bohužel také své velké „ale“.
Proč někomu vadí čeština?
Publikum mě totiž docela překvapilo: ale bohužel ne příjemně. Část lidí totiž neuměla udržet zavřenou pusu ve chvíli, kdy se velkolepé představení teprve chystalo. „Doufám, že bude zpívat v angličtině,“ neslo se sálem šeptem od spousty lidí. Překvapilo mě to. Opravdu. Někteří dokonce později i během písně kritizovali, že „to není ono“, a že prý měla zazpívat originál.
Osobně to nechápu ani trochu. Vždyť právě Monika Absolonová je českou interpretkou písně Najednou – tedy české verze Let It Go. Proč by proboha měla zpívat anglickou verzi, kterou v originále nazpívala Idina Menzel? To by pak postrádalo smysl celého kouzla, které český dabing do pohádky přinesl. Že to není úplně přesný překlad? Nu, není, nemůže být – zkuste do té melodie všechno přesně nafrázovat. Prostě to nejde. Ale myšlenka, kterou ta písnička nese, je podle mě pořád stejná. Skvělá. Změna jazyka jí na síle nijak neubírá.

I moderátoři byli perfektní
Čeština jako „řeč druhé kategorie“
V poslední době mám pocit, že se lidé stále víc vymezují proti dabingu a proti jakémukoli českému překladu zahraničních děl. Jako by bylo moderní tvrdit, že jediná správná verze je ta původní – a všechno ostatní je méněcenné. „Vždyť přece všichni určitě umí anglicky (a kdo ne, tak má prostě smůlu – měl se líp učit), tak proč to poslouchat nějakou češtinou, že jo.“
Jenže já to tak nevnímám. Vyrostli jsme na českých verzích filmů, pohádek i písniček a právě díky nim se k nim dokázaly přiblížit i děti. Monika Absolonová svou verzi písně nazpívala fantasticky a pro většinu z nás je právě její hlas ten, který si s Elsou spojujeme (tedy alespoň pokud máte malé děti a chodili jste s nimi na dabingy).

Jedna fotografie z vystoupení Monika Absolonové a jejího Najednou. Video by bylo lepší, ale nepovedlo se
A tak jsem si tu chvíli já osobně užila bez ohledu na to, jestli někdo v publiku remcal. Pro mě to byl jeden z nejsilnějších momentů večera – a možná právě proto, že zněl v krásné, srozumitelné češtině. Taneční páry a jejich výkony (stejně jako moderátoři) byly samozřejmě také perfektní, ale o tom jsem už psala jinde.
Zdroje info: Autorský text







