Článek
Ovšem, jak se ukazuje, každá takováhle akce má své mouchy, ať už se organizátoři snaží (nebo možná nesnaží – můj osobní názor) sebevíc.
Program sliboval pěknou podívanou
Pokud jste až doposud netušili, že něco jako StarDance Tour existuje, tak vás malinko uvedu do děje. Když si koupíte vstupenku na některou z těchto akcí (low cost místa s nejhorším výhledem ještě mnohdy k dispozici jsou – ale vzhledem k velké obrazovce uprostřed ani ona nejsou k zahození), budete si vážně připadat jako v televizi. 8 tanečních párů, 3 porotci a nefalšované klání o výhru. Není to jen sestřih toho nejlepšího nebo tak něco – prostě StarDance naživo i s hlasováním diváků.
Někteří tenhle počin kritizovali, protože prý si tak tuhle taneční krásu užijí jen vyvolení. Nicméně vzhledem k tomu, že si tenhle pořad potřebuje dát v televizi pauzu, není podle mě od věci, když se prostě objeví jinde a dá tak divákům zase jiný kulturní zážitek (a za mě jeden z nejlepších, co jsem viděla – i když své mouchy to mělo).
Už se to chystá
„Nepřipadám si jako elita, StarDance sledujeme pravidelně a rozhodování, zda si koupíme lístky, nás stálo několik sekund vzájemného pohledu s partnerkou a synem, a pak také hodiny vysedávání u počítače, jestli se na nás dostane. Nevěděli jsme, jak taková tour bude vypadat, jak se dostaneme do vzdálených Karlových Varů atd., kolik to bude stát. A dnes víme, že se to vyplatilo, byl to jeden z nejúžasnějších kulturních zážitků.“ Nechal se v diskusi pod článkem na webu iDnes slyšet jistý pan Jaroslav Liška a já se s ním plně ztotožňuji.
Když googlíte a googlíte a stejně je vám to k ničemu
Nevím jak vy, ale já mám ráda všechny informace předem. A protože už delší dobu jako rodina nedisponujeme autem (v dnešní době docela drahá sranda), potřebujeme vědět minimálně to, jak dlouho celá akce trvá. Tak jsme googlili a vygooglili – v oficiálním popisu byla doba trvání dvě hodiny. A bylo nás nás víc, kdo si tuhle informaci našli, což se dalo jasně odvodit z překvapených reakcí ve chvíli, kdy ony dvě hodiny uplynuly (s jistou tolerancí, neboť akce začala asi o 15 minut později) a páry měly za sebou teprve první tanec.
Nechyběli ani hosté - zde Monika Absolonová a píseň z pohádky Ledové království
Nebudu vás dlouho napínat – ze dvou hodin byly nakonec tři, se zpožděním zhruba 3:20. Takže pokud plánujete návštěvu další zastávky, myslete na to. Poslední vlak (měli jsme vstupenky na večerní show) jsme sice stihli, ale bylo to tak tak. A jasně, přinejhorším by to řešili známí nebo by se narychlo někdo zabookoval hotýlek, ale i tak to bylo nepříjemné.
Výstava kostýmů? Ano, ale…
Další zajímavostí, na kterou celá akce láká, je výstava kostýmů použitých v minulých ročnících. A ta mě osobně zklamala docela dost. Zaprvé nebyla nikde v odděleném prostoru nebo místnůstce, ale prostě na chodbě, kde se tlačilo spousta lidí (ono se i dovnitř do arény pouštělo docela pozdě, takže lidé se prostě neměli kam hnout). Expozice nebyla od běžných mas návštěvníků nijak oddělená, takže to nebyl úplně kulturní zážitek, jaký bych si představovala. A vlastně jsme měli štěstí, že ho většina lidí buď nenašla, nebo se o něj nezajímala (což mě docela překvapilo – vážně se na takové akci lidé starají víc o jídlo než o její hlavní náplň?). Takže za mě jsem tohle opravdu čekala lepší. Nevím, možná bych tuhle část úplně vynechala, než aby byla provedená tímhle způsobem.
S moderátory byla legrace
Ale abych jen nehanila – když pominu zpoždění (pravděpodobně způsobené lidmi, protože ještě v oněch sedm hodin, kdy měla akce začít, tak odhadem čtvrtina míst ještě nebyla obsazena a lidé se dovnitř spíš pomalu ploužili), tak to byl zážitek úžasný. A když už jsme se nedívali na tančící páry, skvěle jsme se bavili. O to se skvěle starala nejen osvědčená moderátorská dvojice Marek Eben a Tereza Kostková, ale i porota a soutěžící.
O legraci se postaralo i obyčejné lehátko
A v jednu chvíli nás dostal právě pan Eben. Čelil totiž menšímu technickému problému. Darija Pavlovičová a Dominik Vodička si totiž střihli opravdu pohádkový tanec, při kterém v samém úvodu herečka musela vstát z připraveného lehátka. Nicméně, jak se ukázalo později – to stálo přesně na vyznačeném bodě, na kterém měl stát Marek Eben kvůli osvětlovacím kuželům. Diváci byli poučeni, že ty jsou statické a nelze jimi tedy hýbat podle potřeby.
A tak nakonec vynalezl novou podobu moderování – prostě si na lehátko lehl. Prý se rozpakovat nebude, jak to okomentoval. Pochvaloval si také, že vleže ho napadají docela jiné otázky.
„Víte, co je na tom nejlepší?“ zeptal se diváků, zatímco se uvelebil. „To, že já jsem vlastně v práci,“ rozřehtal vzápětí celý sál. A později mu zdatně sekundovala i Tereza, když si k moderování zmíněného páru prostě lehla na červený koberec. A i z toho samozřejmě vzešla velmi legrační scénka. Jen později poprosila kamery o shovívavost – přece jen, ke zvedání z téhle bezpochyby zajímavé polohy rozhodně kamery nepatří (Dominik byl naštěstí gentleman a ze země jí pomohl).
A i když tenhle pár nakonec nevyhrál (vítězství si odnesla Tatiana Dyková a Petr Čadek – bezpochyby za jejich neuvěřitelné paso doble, které diváky doslova zvedlo ze židlí), rozhodně patří k těm, na které jen tak nezapomeneme.
Zdroj: vlastní zážitky ze StarDance Tour
