Článek
Ve skutečnosti jde o praktickou pomůcku pro nemocné a imobilní lidi, která jim dokáže pomoci víc, než si běžný člověk umí představit. A zájem je obrovský – výrobce Sirius nestíhá vyrábět a Češi si na novinku zatím musí nechat zajít chuť. Bohužel.
Sprcha, která nezmáčí postel
Zařízení se jmenuje Switle Body. Funguje jednoduše: do jedné nádrže nalijete vodu, do druhé speciální mýdlo od výrobce (s jiným to nefunguje, což ale vzhledem k nastavení celého systému chápu). Přístroj si sám ohřeje vodu na příjemných 38–42 °C a díky chytrému mechanismu postříká všechna znečištěná místa (a u toho navíc stimuluje a prokrví pokožku) a následně vysaje vodu zpět do odpadní nádržky. Polštář i peřina tak zůstanou suché, i když si myjete třeba vlasy. Jednotka navíc váží jen 5,5 kg, takže se s ní dá snadno manipulovat.
Zájem obrovský, ale expanze zatím nebude
Když měla sprcha premiéru loni, byla dostupná jen v Japonsku. Během roku (protože lidé zjistili, jak moc praktické to může být) se sice dostala do Kanady a na pár dalších trhů, ale poptávka je tak velká, že výrobce sotva stíhá pokrývat objednávky. Není to totiž jen taková pečovatelská zajímavost – a to i když cena není zrovna lidová – v přepočtu téměř 35 tisíc korun. Ani to ale zájemce neodrazuje – ono koneckonců když se podíváte na ceny jiných kompenzačních pomůcek, není to vlastně vůbec drahé.
Nejde o hračku pro lenochy
I když by se mohlo zdát, že sprcha do postele je vynález pro lidi, kteří se nechtějí zvednout z peřin, skutečnost je jiná. Pomáhá hlavně pacientům upoutaným na lůžko, o které se už většinou musí starat jejich blízcí – ti většinou bojují i s dalšími neduhy, například s proleženinami, otevřenými ranami apod. Možná si říkáte, že totéž zvládne obyčejná žínka a lavor s vodou, ale v tom se mýlíte. Mám s tím vlastní zkušenosti a tady bych ráda provedla malou edukaci, kvůli které to vlastně celé píšu.
Jen si to představte. Pacient leží ve vlastních výkalech a moči (tomu se nevyhnete ani s těmi nejlepšími plenami), má otevřené rány, proleženiny nebo třeba bércové vředy. A jakmile se jednou žínka dotkne kůže, už se infekce roznáší po celém těle. A to zcela neodborně – ani v chvíli, kdy vsadíte na žínky jednorázové, které se po použití vyhodí. Navíc je pokožka takových lidí obvykle hodně křehká a běžnou žínku na ně v zásadě ani použít nemůžete, protože byste jim mohli pokožku poškodit. Takové mytí může stav zhoršit – rány se nehojí a někdy dokonce vznikají nové.
V domovech sice mají speciální přístroje, do kterých se pacient zavěsí a následně odtransportuje až do koupelny, ale to také není úplně ono. Každá manipulace totiž zvyšuje riziko poškození kůže (a nejen to, případů babiček, které upadly v koupelně, známe dost). Navíc ani nemusíte mít tu čest se spolupracujícím člověkem. Pacient s Alzheimerem a strachem z vody (a tato kombinace se vyskytuje častěji, než byste si mysleli) zaměstná na hodinu klidně pět lidí. A o žádné aktivizaci tady rozhodně mluvit nelze – mnohdy bývá po sprše v mnohem horším stavu než předtím a dostává se z toho klidně i několik dní.
Takže než tuhle sprchu odsoudíte tak jako většina diskutujících, zabrzděte. Ona by se vám totiž mohla jednou hodit – a pak mi věřte, že za ni budete vděční. Nezbývá, než doufat, že se k nám tenhle výrobek dostane co nejdřív. Opravdu by mnoha lidem hodně ulehčil život.
Autorský text
