Článek
Plameny tehdy pohltily stovky domů, cenné archivy i slavný chrám svatého Víta. Ztráty na životech byly strašné a škody na majetku zdrcující. Město se ale z téhle rány osudu zvedlo jako bájný pták Fénix a dnes už tyhle temné časy připomínají spíše tajuplné legendy. A jedna taková, a podle mého názoru až neuvěřitelně roztomilá, se váže k domu s číslem popisným 7 na Malostranském nábřeží.
Rebel, který se červená až za ušima
Když půjdete kolem, schválně se na ten dům pořádně podívejte. Zatímco ostatní budovy v ulici stojí pěkně v jedné lajně jako vojáci na přehlídce, tenhle jeden kousek jaksi vybočuje. Respektive nevybočuje, on spíš zalézá dozadu. A proč tomu tak je? Pamětníci a milovníci pražských strašidel vám u něj odvyprávějí příběh, ze kterého by měli architekti zamotanou hlavu.
Říká se totiž, že ten strašlivý požár v roce 1541 propukl právě v útrobách tohoto domu. Jako zázrakem sice tohle stavení obří ohňové peklo přežilo, ale podle legendy v něm dodnes hlodá tak obrovské špatné svědomí, že se za svou minulost neskutečně stydí. A tak se prý každým rokem stahuje zpátky, pryč z očí kolemjdoucích, hlouběji do bloku. Dnes už je za ostatními domy pozadu o pořádný kus, jako by se chtěl před celým světem navždy schovat.
Co na to říká historie a selský rozum?
Lidová tvořivost je sice krásná věc, ale realita bývá občas trochu přízemnější. Požár z roku 1541 sice na Malé Straně napáchal nepředstavitelnou spoušť (a připravil o život mnoho lidí), ale jeho skutečné ohnisko historici lokalizovali trochu jinde – konkrétně na dnešním Malostranském náměstí v domě „Na Baště“.
Malá Strana, Valdštejnský palác
Proč tedy dům číslo 7 na nábřeží tak okatě couvá? Odpověď musíme hledat v divokém stavebním vývoji Prahy. Malá Strana se v průběhu staletí několikrát přestavovala a uliční čáry se měnily podle toho, jak zrovna vrchnost potřebovala rozšířit silnice nebo zpevnit břehy Vltavy. Tento dům je tak prostě pozůstatkem starší, původní zástavby, která nerespektovala novější, modernější uliční čáru z 19. století. A když se pak stavěly okolní činžáky, posunuly se o kus dopředu, zatímco náš „stydlín“ zůstal na svém původním historickém místě.
Někdy šlo ovšem o záměr. Například mnoho malostranských uliček je křivých schválně. V minulosti to totiž mělo vojenský význam – pokud by město napadl nepřítel, v zatáčkách se hůře střílelo a obránci měli navrch. Jak prosté, že?
Architektonické perličky Malé Strany
Pokud máte rádi pražská zákoutí, Malá Strana je pro vás hotový ráj. Při toulkách kolem „couvajícího“ domu můžete všimnout i dalších zajímavostí:
Domovní znamení: Než se zavedla čísla popisná, lidé se orientovali podle znamení. Hledejte proto nad vchody obrázky toulavých koček, labutí nebo zlatých klíčů.
Protipožární zdi: Právě po katastrofě v roce 1541 se v Praze začalo mnohem více stavět z kamene a cihel namísto dřeva a vznikaly silné štítové zdi, které měly zabránit přenosu ohně na sousední domy. A dodnes jich tu stále ještě můžete pár spatřit.
Autorský text
Pražské pověsti, Václav Cibula, Adonai, s.r.o., 2002
