Článek
„Myši sýr nežerou,“ dozvěděla se moje dcera nedávno v hodině biologie. „Dejte jim raději opečený chleba nebo arašídové máslo, to funguje,“ radila paní učitelka, vyzbrojená očividně zkušenostmi z chaty nebo rodinné spíže.
Dcera se mě tehdy zeptala, proč tedy ve všech pohádkách myši sýr mají, když ho moc nemusí. A to byla dobrá otázka, protože ani já to nevím.
Ementál byla špatná stopa
Na jedno z možných vysvětlení prý ukazují velká oka v Ementálu. Vypadají prý trochu jako myší chodbičky, takže si prostě tuhle potravinu lidé s neoblíbeným hlodavcem spojili a bylo. Jenže tohle vysvětlení neobstojí. Četli jste někdy Senecu? Ten o spojení myší a sýra zmiňuje taky, takže tudy cesta nepovede.
Ve skutečnosti bude asi řešení mnohem jednodušší. Sýr byl totiž jednou z mála snadno dostupných potravin. Nechával se totiž dozrát na policích – neschovával se do košů pod stropem ani do bytelných hliněných nádob s pořádným víkem. A když už hladová myš neměla po tlapce nic jiného, pustila se do něj. Nouze tedy naučila Dalibora housti – a středomořské myši baštit sýr.
Ale když jim dáte něco jiného, vrhnou se na to mnohem ochotněji. My měli třeba myší labužnici, která překousala nugátovou bonboniéru a z každého bonbonu užrala přesně jeden rožek. Dodnes to nechápu. Táta ji pak bohužel chytil do pastičky na kus špeku, takže mnou navrhovaný experiment, který zahrnoval novou nugátovou bonboniéru, nikdy nebyl realizován. Škoda, třeba bychom se o těchto zajímavých zvířátkách dozvěděli zase něco nového.
Zdroj: vlastní zkušenost, https://zoomagazin.cz/opravdu-maji-mysi-rady-syr/
