Článek
Některé druhy, které dříve byly všudypřítomné, teď ubývají. Co za tím stojí? Tuto situaci přiblížil web Ekolist na základě předběžných výsledků soutěže Živá zahrada. I my se této soutěže pravidelně účastníme a letos bohužel musíme potvrdit podobný trend. Ale vezměme to hezky od začátku.
Koňadry – ano. Modřinky – ano. A co kosi?
Dva nejčastější ptačí druhy se stále drží na špici – toho si asi všimnul každý, kdo alespoň občas doplňuje krmítka. Mnohdy jsou tak oprsklé, že poskakují opodál a jen čekají, až ten „divný dvounohý dobrodinec“ odejde.
Sýkory koňadry se letos objevily na 98 % zahrad a sýkory modřinky na 92 %. Výraznější pokles však zaznamenali kosi – jejich přítomnost byla hlášena jen u 86 % zahrad, což představuje znatelný propad.
I na naší zahradě vidíme změnu – nemám přesná čísla, ale kosů je opravdu méně než v předchozím roce. V létě jsem to sice trochu kvitovala, protože jsem musela řešit méně rozhrabané mulčovací kůry, ale jinak mě to spíše mrzí. Vždyť jsou to tak krásní a veselí ptáci.
Proč kosů ubývá? Vysvětlení může být víc
Není to poprvé, co se počty kosů dramaticky snížily. Podobná situace nastala už v roce 2018, kdy naši přírodu zasáhl virus Usutu. Tento africký flavivirus, přenášený komáry, je pro kosy obzvlášť nebezpečný. Když se v roce 1996 poprvé objevil v Itálii, zasáhl místní populaci těchto ptáků poměrně značně. Později se začal šířit dál do Evropy a všude působil škody. Aktuálně je vcelku pod kontrolou – ale co není, může být.
Navzdory poklesu se však snažím být optimistická. V přírodě na vycházkách stále kosy potkávám, mají dost potravy a počasí jim přeje. Je tedy možné, že se jejich počty v městech obnoví, až přijde chladnější období. Signalizují to i keře v mém okolí. Na ptačím zobu i jeřabinách byste toho pořád našli dost, takže to vypadá, že si naši ptačí přátelé prostě jen dočasně našli obživu jinde.
Stejný případ jsou mlynaříci. Máme tu krásné hejno, které se vždycky jako blesk snese na krmítka, pobude nanejvýš minutu a zase je fuč. Loni jsme měli touhle dobou na kontě přes 15 úspěšných pozorování i s videozáznamem, který nám mnozí milovníci ptáků záviděli. Letos jsme je zatím zahlédli jen jednou.
Někdo z toho má i radost
Ne všichni však pokles počtu kosů vnímají negativně. Někteří lidé si dokonce libují, že nebudou rušeni jejich brzkým zpěvem. Když doplňuji krmítka, občas slyším stížnosti na „hlučné opeřence“, kteří prý od časného rána neustále zpívají. A očividně nejsou naši panelákoví spolubydlící výjimkou. Tady vám, s dovolením, zkopíruju příspěvek z diskuze na webu Ekolist.
„Konečně pozitivní zpráva! Pokud je pravdivou. V roce příštím mi už od 4:00 a od 18:00 nebudou od února do července dennodenně vyřvávat kosové svá rapperská sdělení? Byl bych tomu rád! Balkánské hrdličky následně trochu uklidní. Na kohouty by měly být vydávány zbrojní pasy jakož i na neustále štěkající psy…
Lékař radí - spát při otevřeném okně.
Psycholog radí - zavřete vše.“
Právě kvůli takovým lidem mám nainstalovaná drátěná krmítka, ideální pro sýkorky – ta negativní ohlasy nevyvolávají. Jsou volně dostupná před panelákem, takže by je mohl kdokoli zničit. Občas si ale vyslechnu, jaký jsem „chudák“, když nám kosi pořád skáčou po parapetu. Aby ne, když mají pěkně v mých truhlících nebo mezi nimi ukrytá krmící místa se vším, co si mohou přát. A když je náhodou zapomenu doplnit, neváhají si ti nejostřílenější jedinci zaťukat na sklo (taky ve čtyři ráno) a připomenout se.
A řev ve čtyři ráno? A co má být? Nás to vážně nebudí, a koho ano, ať si nainstaluje třeba automatické zavírače oken. Pár let zpátky měly na stromech před dětským pokojem hnízdo straky – a to byl teprve kravál. Letos jsme tu zase měli extra hlučného drozda kvíčalu. Na vysvětlenou – kvíčaly tu bývají běžně. Občas se ozvou, ale nic moc. Letos tu ale jeden mladík simuloval „rozbitou přehazovačku“ od půlky března až do srpna. Tipovali jsme, že to zvládá i během pití, krmení a spánku. Naštěstí létal okruhy po okolí, takže se vždycky dalo na chvíli odpočinout.
Oproti tomu zlatí kosi. Ale stejně se už těším na jaro. Možná tu letos takových kvíčal bude víc. Mně se prostě líbí – i když je to s nimi občas na sluchátka.
