Článek
Jak asi tušíte, nemáme výtah – jen pár docela strmých schodů (jasně, slůvko „pár“ tady vnímejte malinko obrazně, prosím). A právě tady je ten zakopaný pes.
Kdybych si jen mohla na chvíli sednout
Na celý nápad nás přivedla stížnost starší sousedky. Bydlí, chudák, až ve třetím patře. A dolů se jí chodí opravdu těžce. Navíc má pejska, který třikrát denně potřebuje ven. Ona ty schody zvládne tak nanejvýš jednou denně. Další venčení řešíme buď tak, že někdo pro pejska zajde, nebo se dole jednoduše otevřou dveře, někdo ho při venčení chvíli pohlídá a pak ho zase pošle nahoru.
„Kdybych si jen mohla na chvíli sednout,“ postěžovala si jednou sousedka. „Já bych to dolů sešla i víckrát, ale vždycky bych si na mezipatře musela sednout.“ Shodli jsme se, že to není problém. Do každého mezipatra jsme dali židličku a bylo vystaráno. Brzy se ukázalo, že židličky jsou využívány poměrně hojně, protože starších obyvatel tu máme víc.
Ty židličky musí pryč – zaveleli hasiči
No a pak přišla kontrola. Znáte to – taková ta protipožární, co vám nařídí odstranit z podest květiny a vůbec všechno, co by mohlo bránit rychlému úniku ze zakouřených nebo ohněm postižených prostor. Bláhově jsme si mysleli, že jedna židlička na mezipatro, usazená v rohu, o které všichni vědí, projde.
Tak bohužel, panika je prý panika, na podestě nesmí být nic. Jednu nájemnici napadlo vyřešit problém sklopným sedátkem, které by se nainstalovalo na stěnu. V hlasování to tak tak prošlo (někomu už se to zdálo jako příliš trvalý zásah), ale přes hasiče opět ne. Prý, kdyby se sklopilo v nevhodnou dobu… No, asi tušíte, co chci říct.
Hasiče obejdeme, jinak to nepůjde
V den další kontroly samozřejmě všechny vytýkané nešvary zmizely – jen proto, aby se tam téhož dne odpoledne znovu objevily. Shodli jsme se na tom, že každodenní potřeba našich starších spolubydlících je prostě důležitější – a že to riziko zhoršených podmínek v případě útěku před požárem (který taky nikdy nemusí nastat) prostě riskneme.
Samozřejmě to nikomu nedoporučujeme, ale upřímně nevíme, jak jinak to řešit. Přitom pojízdnou plošinu na zábradlí bychom mít mohli (kdyby ji tedy někdo zaplatil), a ta ve sklopeném stavu zabírá místa docela dost. O tu se tedy nikdo nepřerazí? Já vám nevím, jsem z toho taková rozpačitá. Co vy?
