Článek
Někdy stačí jen dobře poslouchat a máte příběhů, že by se z nich klidně dala napsat kniha. A ani návštěva ostravské zoologické zahrady, kterou jsme si s manželem nedávno dopřáli, nebyla výjimkou.
Ve Wanderu jsme se zdrželi
Kdo tu ještě nebyl (nebo od jeho návštěvy uplynulo už pěkných pár let), měl by jako první obejít všechny pavilony. Ty nové jsou jeden hezčí než druhý. Tenhle příběh se odehrál v pavilonu Wanderu, poměrně novém kousku určeném pro makaky lví. Ano, jsou to takoví malí opičí lvíčci (ta hříva na hlavě je pro ně charakteristická) a v přírodě patří mezi ohrožené druhy.
Jenže kromě nich obývá tenhle pavilon i pár dalších zajímavých zvířátek. Třeba tana severní (Tupaia belangeri). Je to taková malá „myška s dlouhým ocáskem“ (ve skutečnosti patří do čeledi tanovití, zatímco myš se řadí mezi myšovité).
Je to hodně živé zvířátko a ve výběhu jich navíc pobývá několik, takže pokud se rádi díváte na veverky skotačící ve větvích, bude tohle dost podobný zážitek. Není divu, že jsme u nich stáli určitě přes deset minut. A mezitím se k nám na chvilku přidal i pár s malým dítětem.
Popisky se někdy číst nevyplatí
Zatímco paní se i s mimčem v šátku zadívala přímo na ta neposedná zvířátka, pán se jal studovat popisnou ceduli. A za chviličku z něj vypadla hláška, na kterou asi hned tak nezapomenu: „Tady píšou, že tana kojí jednou za dva dny a ty nezvládneš odstavit roční děcko.“
Neřekl to nějak škádlivě, ale spíš skoro opovržlivě. Paní na to něco zavrčela a zmizela sousedními dveřmi ven. On ještě chvíli lelkoval uvnitř, pak se vydal za ní.
Je to sice smutné, ale partnerský rozkol může zavinit i něco tak nenápadného jako právě ta informační cedule. Kdyby vás zajímalo, co na ní bylo, já na ni ze zvědavosti taky mrkla:
„Vyskytuje se ve světlých tropických a subtropických lesích a na plantážích v zemích jihovýchodní Asie, převážně v oblasti označované jako Indočína… Samice je březí 42-45 dní. Poté porodí 1-4 (většinou 2) hluchá a slepá mláďata. V prvních dnech probíhá kojení jednou až dvakrát denně, později vždy jednou za dva dny.“
Malá taňátka jsou tedy opravdu nenáročná, ale srovnávat je s lidskými dětmi bych si tedy v jakémkoliv směru netroufla.
Zdroj: Informační tabule v zoo Ostrava
