Článek
Moje kamarádka přesně tohle vyznává – jenomže podle mě to bere až moc do extrému. Chce totiž svoje Vánoce trávit s rodinou vždy a za všech okolností, a velmi se diví, že se to ani jednomu příteli nelíbilo a nechal ji.
Vánoce jedině s rodinou
Její model je jednoduchý – i když už bydlí sama, 21. prosince vždy přijede k rodičům do domku a začne takový ten klasický vánoční kolotoč: dozdobit cukroví (mezitím už u nich byla nejméně třikrát, aby ho napekla), vyzdobit dům, zabalit dárky, ozdobit stromek a všechno uklidit, aby to maminka nemusela dělat sama.
Jako neříkám – také jezdím rodičům pomáhat, ale od doby, co mám rodinu, se samozřejmě víc držím doma a chci si udělat „ty svoje“ pěkné Vánoce. Ne tak kamarádka, ta prostě říká, že by jí rodina chyběla a že bez ní to není ono. A vážně se diví, že to jiní lidé mají jinak.
K mým rodičům? Asi až příští Vánoce
Mimochodem, přesně z tohoto důvodu ji opustili už tři vážné známosti. Člověk tak nějak předpokládá, že když spolu bydlí (vždy šlo opravdu o dlouhodobější vztahy), tak i Vánoce budou společné. Přesto však u kamarádky nejede vlak. Prostě Vánoce se budou trávit s rodinou, přítel tam tak nanejvýš může 24. prosince večer přijet – ale mnohem lepší by bylo, kdyby si zajel ke svým rodičům a dostavil se 26. společně s dalšími návštěvami (25. je pohádkový den – celá rodina se sejde u televize, zobe cukroví a dojídá kapra ze včerejška).
Společné Vánoce by vzala v úvahu až ve chvíli, kdyby se vzali – tedy možná příští rok. A tohle bývá přesně ten moment, kdy si dotyční pánové řekli dost. Všichni ji opustili během následujících tří měsíců, a já se jim vážně nedivím. Trávit s rodinou Vánoce je sice hezké, ale mělo by to mít své hranice. Co říkáte? Někteří si toho ale naopak vůbec neváží - už i já se spálila. Někdy si prostě nevyberete.
