Článek
Tak si to syn dneska nakráčel domů a fláknul přede mnou na stůl kupu papírů. Opravdu myslím fláknul, protože tím fakt myslím velkou kupu. Moje duše jen zaúpěla něco o zbytečně ničených lesích. Jenže to nemělo být to nejhorší…
Mami, tohle všechno musíš znát
„Tak tě seznamuju s tvou novou domácí prací,“ culil se syn. Vracel mi tak moji nedávno odseknutou poznámku o tom, že čtení knih je taky domácí práce, protože kdybych to občas nedělala, tak by mi jednoho krásného dne ruply nervy a jeho bych za ten bordel, co po sobě všude možně nechává, propleskla jako prvního. Zajímalo mě, co s tím mám dělat.
„No hele, mami. Tohle všechno musíš mít nastudované, než si koupíš jízdenku od Českých drah. To jsou jejich přepravní podmínky. A neznalost neomlouvá. Tím, že si koupíš jízdenku potvrzuješ, že ses s tím seznámila.“
Vzala jsem ten pak do ruky. Krásných 75 stran. Kdybyste to chtěli v on-line podobě, najdete to dole v odkazu. Ale nebyl by to synek, aby mi k tomu nepřidal ještě nějaký ten špek.
Když budeš zlobit, nechám tě na nástupišti
„Vědělas, že když je plný vlak, může tě vlakoš nechat na perónu?“ Přiznám se, že nevěděla. Pamatuju vlaky natřískané až po střechu tak, že člověk byl rád, že stál alespoň na jedné noze (a přitom ne nutně na své vlastní). Pravda, na legendární indické železnice to nemá, ale i tak.
„No fakt. Nemáme se toho prý bát. Bude se víc dbát na bezpečnost. Takže když bude vlak plný a budou se chtít dovnitř dostat nějací ožralí, stačí se odkázat na tyhle podmínky a zůstanou na perónu. Takže když budeš někdy zlobit, nechá mě tam taky.“
Hmm, tak to jsem se teda dočkala vděku. Ale prý mi za to vrátí peníze – to se dočtete v části 78. s názvem Návratek zcela nevyužitých dokladů.
To jsme se tedy v téhle nové době dočkali věcí. Anebo se vám to už někdy stalo a já právě jen znovu objevila Ameriku? Mě zatím vyhodil šofér z přeplněného dopravního prostředku jen párkrát – a vždycky to byl autobus. Vlak nikdy. A co vy?
Zdroj: Autorský text
