Článek
Tentokrát se našla v Brně – to berte jen jako konstatování, nic proti tomuhle městu nemám. Je to prostě jen zeměpisná shoda. O co jde? Žáci tohoto subjektu dostali spolu s novým školním rokem i docela nová pravidla. A ta mimo jiné říkají, že tepláky jsou OUT. Doslova. Prostě kdo si v nich dojde do školy, ten porušuje školní řád. To jako vážně?
Za nás to zkoušeli také, neúspěšně
Já nevím – mám dojem, že doba, která říkala, co si smíme nebo nesmíme vzít na sebe, už tu jednou byla. A nebylo to hezké. Mého strejdu tenkrát poslala učitelka přímo během hodiny přes ulici ke kadeřníkovi, protože se jí zdály jeho vlasy moc dlouhé. Od té doby nemohl tomuhle vzdělávacímu ústavu přijít na jméno – a nedivím se.
A jak to tak vypadá, máme tu něco podobného zpátky. Jen nám už nezakazují džíny, ale pro změnu tepláky. Pochopila bych, kdyby se to týkalo vytahaných, špinavých nebo děravých kusů. Ale co může kdo mít proti slušivé teplákové sadě? Viděli jste to někdy v poslední době v obchodech? To už fakt není něco, co musíte brát jen „na doma“ anebo na procházku do lesa. Je to slušivé, z kvalitních materiálů, pohodlné…
Dřív sice byly tepláky určeny jen na sport, dnes už je to ale jiné
A to pohodlné bych zdůraznila. Když se na to totiž podíváte z pohledu dítěte, které se paří ve vydýchané třídě a prakticky pořád jenom sedí, není to nic moc. Džíny? Ty jsou těsné a hrozí riziko zapaření – ano, hlavně v intimních oblastech. Kalhoty z uměliny? Totéž, a ještě je to pohroma pro ekzematiky (ale ano, vypadají pěkně, to uznávám). Plátěné kalhoty? To tak na léto, v zimě v tom do školy určitě nepůjdete. A pak jsou tu legíny (tedy hlavně pro dívky) – což také není nic moc. Takhle nějak jsem argumentovala, když se o něco podobného pokoušeli u nás. Dcera je silný ekzematik, stačí jí i trocha zapaření – a sehnat něco, co by splňovalo požadavky školy na prý „společenské“ kalhoty, byla doslova mission impossible.
A když už se nám povedlo sehnat něco podobného, rychle se to zatrhávalo. V úvahu přicházel softshell a jiné funkční materiály. Něco vydržely, rychle odváděly pot, nepohodlí nehrozilo… Jenže v očích školy vypadaly jako tepláky. No, a byli jsme zase na začátku. Nakonec tedy bylo dovoleno se k teplákům vrátit – tedy s výjimkou těch vytahaných, děravých atd.
Ale přiznejme si – někteří se s dodržováním takového zákazu ani neobtěžovali. Šlo hlavně o děti z chudších rodin, které už prostě měly oblečení nakoupené a vzhledem k náročnému začátku školního roku prostě už na jiné nebylo (a neargumentujte mi tu sekáči a kousky za pár korun – na některé typy postav tam totiž něco koupíte jen stěží, něco o tom vím). Škola nám tu vlastně vytvořila ukázkovou segregaci dětí podle příjmu jejich rodičů. Ti, kdo peníze neměli, nosili domů poznámky. Taky vám to nepřipadá fér?
Legíny také vnímáme jako sportovní oblečení, ve školách je ale nikdo nezakazuje
Ale máme přece nějaké společenské normy…
Vedení školy se také pokoušelo argumentovat společenskými normami. V bance vás prý taky neobslouží v teplákovce, protože se to nedělá. Jenže na tenhle argument vidím rudě. A víte, proč? Protože kamarádka mojí maminky přesně kvůli tomuhle přišla o místo. Ze zdravotních důvodů totiž musela přestat nosit podpatky – ortoped jí povolil jen zdravotnickou obuv. A ta nevypadá moc reprezentativně, co si budem…
No a v práci jí to dali pěkně „sežrat“, jak se říká. Z práce s klienty ji stáhli – oficiálně sice ze zcela jiných důvodů, ovšem jí bylo jasné, odkud vítr fouká. A když jí bylo několikrát naznačeno, že pokud s tím dress codem něco neudělá, nedopadne to pro ni dobře, dala výpověď sama. Mimochodem podpatky u žen jsou zlo všeobecně. Jo, já vím, že se to pánům líbí, ale nohy to ničí. A nemusí to být ani ty velké jehlové. Věřte mi. Takže co? Necháme ženy, aby si ničily nohy, protože podpatky se přece vždycky nosily, tak přes to nejede vlak?
A co naše děti? Necháme u nich rozjet nejrůznější problémy jen proto, že se někomu nelíbí moderní styl oblečení? Vždyť ony to přece nějak vydrží… Kruci, vždyť i ve většině firem mají třeba odpočinkový pátek, kdy se do práce může přijít skoro v čemkoli (jen to samozřejmě nesmí být roztrhané a podobně).
V některých školách jsou uniformy povinné, to uznávám
A argument s uniformami neberu. U nás povinné nejsou a ve světě se od nich spíš pomalu upouští, což je podle mě jedině dobře. Sociální rozdíly mezi dětmi to stejně nesmaže. To by totiž nesměly do škol nosit nic jiného než erární věci. A to se samozřejmě neděje. A kdyby se moje dítě rozhodlo chodit na nějakou prestižní školu se vším, co k ní patří (tedy včetně uniformy), nechám to na něm. Na jeho vlastním rozhodnutí. Ale nařizovat mu to opravdu nikdo nebude.
Zdroje:
