Článek
Nikdy jsem si nemyslel, že moje rozlučka se svobodou dopadne takhle. Měla to být jen veselá noc s mými nejlepšími kamarády, poslední velké setkání „chlapské party“ předtím, než se ožením. Vždycky jsem se těšil spíš na svatbu samotnou než na nějaké rozlučky, ale kluci mě přemluvili. „Jednou v životě, kámo, jednou v životě,“ říkali. A já nakonec kývl.
Pronajali jsme si luxusní chatu na kraji lesa. Byla to nádhera – obrovská terasa, bazén, gril, uvnitř dřevo, krb, prostorný obývák. Přijeli jsme v pátek večer a už od začátku byla atmosféra skvělá. Smích, historky, pivo teklo proudem. Věděl jsem, že to bude dlouhá noc.
Striptérka a první komplikace
Kolem desáté večer se najednou všichni tvářili nějak tajemně. Přinesli dort, zpívali mi „na zdraví“ a já myslel, že tím překvapení končí. Jenže pak se otevřely dveře a dovnitř vešla ona – vysoká bruneta v krátkých šatech, úsměv od ucha k uchu. Ztuhnul jsem. Bylo mi jasné, že to není žádná náhoda. Kamarádi začali jásat a já pochopil, že si najali striptérku.
Upřímně – nikdy jsem o to nestál. Ale než jsem stihl něco říct, hudba zesílila a všichni byli nadšení. Chtěl jsem protestovat, jenže najednou to vypadalo, že by jim to zkazilo večer. A tak jsem jen seděl, trochu rozpačitý.
Striptýz trval jen pár minut. Nebylo to nic víc než tanec, žádné dotyky. Holka odvedla svou show, kluci se řehtali, tleskali a já byl rád, když to skončilo. Pak se zase vrátilo k pivu, grilovanému masu a dalším historkám.
Video a peklo doma
Jenže pár dní nato se všechno obrátilo. Seděl jsem doma, když se ke mně přiřítila moje snoubenka. V očích měla vztek a slzy zároveň. „Co to má znamenat?!“ vykřikla, a než jsem stihl reagovat, hodila mi na stůl mobil. Na displeji běželo video – já, kamarádi a striptérka, jak tančí a svléká se.
Odpověď na otázku, kdo to natočil, jsem zjistil brzy. Jeden z kamarádů přiznal: „Já točil na mobil, jenom ze srandy, abychom měli vzpomínku. Ale… někdo to pak poslal dál.“ V tu chvíli mi došlo, že zrada nepřišla od cizího člověka, ale přímo z naší party.
Svatba na vážkách
Svatba, která měla být radostnou oslavou, teď visí ve vzduchu. Snoubenka je pořád naštvaná, dělá si odstup a já nevím, jestli to celé ustojíme. Kamarádi se omlouvají, ale jejich omluvy nic nemění – důvěra je pryč. Do věci se začali míchat i rodiče. Moje máma jen opakovala: „Jak jsi to mohl dopustit?“ Její rodiče byli tvrdší – mluvili o tom, že jsem zklamal jejich dceru ještě dřív, než jsem ji oficiálně dostal za manželku.
Cítím se jako největší blbec. Všichni ukazují prstem: rodiče, snoubenka, kamarádi… a já sám. A svatba, na kterou jsme se těšili měsíce, se teď může každou chvíli zhroutit.
