Hlavní obsah

Roky nám říkali, že práce z domova není možná. Nováčkům ji nabídli hned při nástupu

Foto: ChatGPT

O home office jsme žádali několik let. Vždycky jsme slyšeli, že naše práce z domova dělat nejde. Pak firma začala nabírat nové lidi a v inzerátu se najednou objevily dva dny týdně mimo kancelář.

Článek

Když po covidu skončila povinná práce z domova, vrátili jsme se všichni do kanceláře. Nikdo proti tomu tehdy nijak zvlášť neprotestoval, protože jsme byli rádi, že se všechno vrací do normálu. Postupem času ale začalo být jasné, že velkou část práce zvládneme bez problémů odkudkoli, protože většinu dne stejně trávíme u počítače, na telefonu a na online poradách.

Poprvé jsme se na home office zeptali asi půl roku po návratu. Nešlo o požadavek pracovat doma celý týden. Několik lidí navrhlo jeden den, případně možnost využít práci z domova jen občas, když člověk potřebuje čekat na řemeslníka, vyzvednout dítě nebo si ušetřit cestu do kanceláře.

Odpověď byla pokaždé stejná. Naše práce je týmová, potřebujeme spolu komunikovat a firma chce mít lidi na pracovišti. Vedoucí nám několikrát vysvětloval, že individuální výjimky by byly nespravedlivé a dřív nebo později by chtěl pracovat doma každý.

Tak jsme to přestali řešit.

Někteří přitom dojížděli skoro hodinu

Já měla cestu do práce přibližně čtyřicet minut. Kolega Radek dojížděl přes padesát a další kolegyně kombinovala auto s vlakem. Jeden den týdně doma by nám ušetřil několik hodin, ale vedení opakovalo, že povaha práce to neumožňuje.

Když někdo argumentoval tím, že během covidu všechno fungovalo, odpověď zněla, že tehdy šlo o mimořádnou situaci. Dlouhodobě by prý podobný režim nefungoval. Přitom i v kanceláři jsme často seděli metr od sebe a komunikovali přes chat, protože někdo zrovna telefonoval nebo pracoval na něčem jiném.

Nešlo ani tak o samotný home office. Časem jsme spíš přijali, že firma má nějaké pravidlo a nechce ho měnit. Člověk nemusí se vším souhlasit, ale pokud stejné podmínky platí pro všechny, dá se s tím žít.

Jenže pak firma začala nabírat.

Nejdřív jsme si všimli nového inzerátu

Odcházeli nám dva lidé a vedení několik týdnů hledalo náhradu. Jednou kolega poslal do skupiny odkaz na pracovní nabídku a připsal jen: „Tohle je zajímavé.“

Otevřela jsem si ji a chvíli nechápala, co tím myslí. Pozice byla prakticky stejná jako naše. Stejná pracovní náplň, stejné oddělení, stejná kancelář.

Pak jsem dojela k části s benefity.

Dva dny práce z domova týdně.

Ne jednou za čas po schválení vedoucím. Ne po zkušební době jako zvláštní odměna. Firma home office nabízela rovnou uchazečům jako jednu z výhod, proč by měli nastoupit právě k nám.

V kanceláři to vyvolalo přesně tu reakci, kterou asi čekáte.

„Takže nám to nejde a jim ano?“

Nejdřív jsme si mysleli, že jde o chybu v inzerátu. Nějaký obecný text od personálního oddělení, který někdo zkopíroval z jiné nabídky. Jenže když jsme se zeptali vedoucího, potvrdil, že chyba to není.

Situace na trhu se prý změnila. Firma měla problém najít vhodné kandidáty a většina se při pohovorech na možnost práce z domova ptala. Někteří dokonce odmítli pokračovat ve výběrovém řízení, když zjistili, že by měli každý den dojíždět.

Proto vedení pravidla upravilo.

Zeptala jsem se, jestli se tedy upravila i pro nás.

Vedoucí odpověděl, že zatím ne.

Najednou existovaly dvě skupiny lidí se stejnou prací

Vysvětlení bylo zvláštní. Nové zaměstnance firma potřebovala získat, takže jim musela nabídnout konkurenceschopné podmínky. U stávajících lidí se podmínky neměnily, protože jejich smlouvy byly uzavřené jinak.

Formálně to asi dávalo smysl. Prakticky jsme seděli u stejných stolů a dělali stejnou práci. Jen člověk, který nastoupí příští měsíc, ji bude smět dva dny týdně dělat doma, zatímco člověk, který ji dělá šest let, musí být každý den v kanceláři.

Nejvíc to naštvalo Radka. O home office žádal už dřív, protože dojížděl nejdál z celého týmu. Tehdy mu vedoucí vysvětlil, že není možné dělat individuální výjimky, protože by to nebylo spravedlivé vůči ostatním.

Teď měla firma přesně takovou výjimku nabízet lidem, kteří ještě ani nenastoupili.

Radek se na poradě zeptal, co se tedy změnilo na naší pracovní náplni.

Odpověď nedostal.

Práce byla pořád úplně stejná

Nezměnil se systém, klienti ani způsob komunikace. Neměli jsme nový software ani jinak nastavené směny. Jediné, co se změnilo, bylo to, že firma najednou potřebovala přesvědčit lidi, aby k nám přišli.

To pro mě bylo na celé situaci nejzajímavější.

Dva roky jsme poslouchali, že home office není možný kvůli povaze práce. Ve skutečnosti nebyl možný jen do chvíle, dokud firma neměla důvod ho povolit.

Jakmile se stal podmínkou pro úspěšný nábor, technické a organizační překážky zmizely velmi rychle.

První nový kolega nastoupil asi o měsíc později.

V pondělí a pátek seděl doma

Nikdo mu to nezazlíval. On si podmínky nevymyslel na náš úkor. Reagoval na nabídku, ve které byly dva dny práce z domova normálně uvedené, a podle toho se rozhodl nastoupit.

První týden byl samozřejmě každý den v kanceláři kvůli zaškolení. Pak začal využívat režim, který měl domluvený. V pondělí a pátek se připojoval z domu a zbytek týdne seděl s námi.

Největší ironie byla v tom, že všechno fungovalo.

Nikdo ho nepotřeboval fyzicky vedle sebe. Porady absolvoval přes počítač, klientům volal stejně jako z kanceláře a jeho výsledky byly úplně normální.

Přesně tak jsme si to představovali, když jsme o stejnou možnost žádali my.

Druhá nová kolegyně dostala totéž

Tím definitivně padla představa, že první případ byl nějaká mimořádná výjimka. Firma už práci z domova jednoduše používala jako náborový benefit. Novým lidem ji nabízela automaticky.

Na poradě jsme proto téma otevřeli znovu.

Tentokrát už byla atmosféra jiná. Nešlo o teoretickou otázku, jestli by home office mohl fungovat. Vedle nás seděli dva lidé, kteří ho běžně využívali a jejich práce fungovala úplně stejně jako naše.

Vedoucí argumentoval tím, že oni měli podmínky dohodnuté při nástupu. Radek mu odpověděl, že to chápe, ale pořád nerozumí tomu, proč stejné podmínky nemohou dostat lidé, kteří už ve firmě pracují.

Pak položil otázku, na kterou se odpovídalo dost těžko.

„Takže abych měl stejné podmínky jako nový kolega, musel bych nejdřív odejít a pak se přihlásit zpátky?“

Nikdo se nesmál.

Vedení nakonec začalo ustupovat

Ne hned. Několik týdnů se mluvilo o tom, že je potřeba vše nastavit systémově, připravit pravidla a zajistit dost lidí v kanceláři. Najednou se řešily věci, které se podle stejného vedení ještě před pár měsíci řešit vůbec nedaly.

Nakonec nám nabídli jeden den práce z domova týdně. Po několika měsících se z jednoho dne staly dva pro všechny, kteří měli práci hotovou a nepotřebovali být konkrétní den fyzicky na pracovišti.

Oddělení se nerozpadlo.

Porady pokračovaly.

Klienti si ničeho nevšimli.

Lidé si mezi sebou jednoduše domluvili, kdo bude který den v kanceláři, aby tam nezůstalo úplně prázdno.

Celé to bylo překvapivě snadné.

Nešlo ani tak o home office

Jeden nebo dva dny práce z domova mi život zásadně nezměnily. Bylo příjemné nemuset pokaždé sedět v autě, ale kdyby firma od začátku řekla, že home office nechce poskytovat, asi bych to dál respektovala.

Vadilo mi spíš vysvětlení.

Roky nám vedení tvrdilo, že něco není možné. Ne že se mu to nelíbí, nechce to nebo má obavy. Tvrdilo, že povaha naší práce práci z domova neumožňuje.

Pak potřebovalo nové zaměstnance.

A stejná práce byla z domova najednou možná dva dny týdně.

Nezměnila se práce.

Nezměnila se kancelář.

Nezměnili se klienti.

Změnilo se jen to, kdo měl v danou chvíli lepší vyjednávací pozici.

Nový člověk mohl říct, že bez home office nenastoupí.

My už jsme uvnitř byli.

Až když se rozdíl stal příliš viditelný, firma zjistila, že pravidlo, které několik let vydávala za nemožné změnit, vlastně zase tak pevné nebylo.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz