Článek
Podle posledních zpráv z dílny našich mocipánů nám hrozí, že státní aparát nabobtná do rozměrů, které by mu záviděl i průměrný absolutistický monarcha.
Prý je to nutné kvůli bezpečnosti a efektivitě. V zemi, kde postavit deset kilometrů dálnice trvá déle než průměrná doba ledová a kde digitalizace připomíná pokus o komunikaci s parní lokomotivou pomocí dotykového displeje, je to ambice skutečně heroická.
Fascinující je ta neodolatelná potřeba „získat vliv“. Jako by nestačilo, že stát už teď strká nos do všeho od barvy vašich popelnic až po to, co si smíte myslet u piva. Teď chce mít pod palcem „strategické podniky“ a posilovat svou roli tam, kde doposud vládla aspoň špetka zdravého rozumu.
Je to taková ta klasická česká cesta: místo aby stát fungoval jako tichý, výkonný servis, chce být hlučným ředitelem zeměkoule, který sice nemá na výplaty pro kuchařky ve školách, ale zato chce rozhodovat o energetických gigantech.
Máme tu vládu, která se tváří, že nás zachrání tím, že nám víc utáhne šrouby. Je to humor pro otrlé. Slibovat „větší vliv státu“ v zemi, kde nejstabilnější institucí zůstává fronta na poště.
Pokud tohle projde, nebudeme mít silný stát, ale jen víc úředníků s pocitem důležitosti. A to je vtip, kterému se zasmějete jen tehdy, pokud zrovna nejste ten, kdo to celé platí.
Sloupek vznikl jako reakce na návrh vlády „Zrušení nominačního a služebního zákona“
Zdroj: novinky.cz
„Zrušení nominačního a služebního zákona uvolní vládě cestu k dosazování loajálních lidí na klíčové posty v úřadech a státních a polostátních firmách, varují protikorupční organizace Transparency International i Oživení. Kroky jdou proti profesionalizaci státní správy a bedlivě je sleduje i Evropská komise. V krajním případě hrozí, že Česko přijde o možnost čerpat evropské fondy.“
