Článek
Ministr dopravy Martin Kupka se na sociálních sítích chlubí, že prosadil zvýšení maximální rychlosti na 150 km/h. I když se to na první pohled zdá jako dobrá zpráva, radovat bychom se neměli. Za cenu zanedbatelné časové úspory se totiž na dálnicích nebudeme moci cítit tak bezpečně jako dosud. A zatímco trend v ostatních státech je maximální rychlost spíše snižovat, Česko se bohužel vydává opačnou cestou.
Vyšší pravděpodobnost smrtelných nehod
Pokud chtějí politici prosazovat novinky v dopravě, měli by v první řadě přihlížet na bezpečnost lidí. Se zvyšováním maximální rychlosti na dálnicích se bohužel pojí její ohrožení. Už v minulosti se uváděl jako příklad tzv. Nilssonův zákon, který říká, že zvýšení rychlosti o jeden kilometr v hodině zvyšuje pravděpodobnost nehody se smrtelnými následky o 4,5 procenta. To je opravdu zbytečný hazard, který by ministr dopravy neměl dovolit.
Pro příklad si můžeme uvést i státy, kde je naopak bezpečnost na silnicích nejvyšší. V Evropě tvoří trojici nejbezpečnějších zemí pro jízdu autem Norsko, Švédsko a Velká Británie. V těchto zemích je přitom nejvyšší povolená rychlost na dálnicích v rozmezí 110-120 km/h. Je tedy zřejmé, že vysoká rychlost k vysoké bezpečnosti opravdu nevede.
Už teď se rychlost překračuje
Za volantem se osobně setkávám s tím, že nedisciplinovaní řidiči současnou maximální rychlost 130 km/h rádi překračují. Podle Ústředního automotoklubu dokonce jezdí až 60 % lidí běžně kolem 140 km/h.V takovém případě se ale můžou bát jen pokuty. Řidičský průkaz policie zabaví až při překročení maximální rychlosti mimo obec o 50 km/h a více.
S tím se pojí riziko, že si řidiči mohou rychle zvyknout i na maximální rychlost 150 km/h a na těchto úsecích jezdit ještě rychleji. A podle současných pravidel by nepřišli o řidičský průkaz ani v případě, že by na takovém úseku jeli 199 km/h. To je velká hrozba, kvůli které by mohla být klidně tolerance na odebrání řidičáku snížena.
Zvýšení rychlosti na dálnici není dobrou zprávou pro bezpečnost.
Místo snižování emisí a závislosti na ropě děláme opak
Se zvýšením rychlosti na 150 km/h se však nepojí jen bezpečnostní rizika. Tato novinka není vhodná ani s ohledem na globální oteplování a aktuální zahraniční a politickou situaci. Emise se s vysokou rychlostí zvyšují a například Německo kvůli tomu rychlost omezovalo. Je škoda, že Česko jde proti těmto ekologickým snahám.
A přihlédnout musíme také k situaci v zahraničí, především válce na Ukrajině. Se zvyšující se rychlostí stoupá spotřeba auta a s tím i spotřeba ropy. Prodej této suroviny zase Rusku pomáhá financovat jeho agresi na Ukrajině. Vyšší spotřebou tedy přispíváme i ruské válečné mašinérii. Do září 2024 z Ruska přiteklo 38 % ropy a toto téma bude aktuální až do poloviny letošního roku, kdy by Česko mělo ruské suroviny definitivně přestat odebírat.
Politici by si měli rizika uvědomit
Tento zbytečný krok v podobě zvýšení maximální rychlosti na některých úsecích dálnic se přitom zvažoval už v minulosti. Tehdy ovšem bylo proti i ministerstvo dopravy a z plánu naštěstí sešlo. Je škoda, že současný ministr dopravy přehlíží varovné hlasy, které se nyní objevují stejně jako v roce 2015.
Podle dopravního experta navýšení rychlosti na 150 km/h nepodporuje snad nikdo z odborníků v dopravě. Vzhledem k blížím se volbám do Poslanecké sněmovny se tak zdá, že je tento krok jen líbivým předvolebním gestem. Politici by se ale neměli chtít voličům zalíbit za každou cenu. Bezpečnost, podpora životního prostředí i Ukrajiny by měly být nadřazenými zájmy. Nic z toho ale není v souladu se zvyšováním maximální rychlosti na dálnicích.
Další zdroje:
https://autotrip.cz/dalnicni-poplatky-anglie/
https://cs.wikipedia.org/wiki/D%C3%A1lnice_v_Norsku
https://cs.wikipedia.org/wiki/D%C3%A1lnice_ve_%C5%A0v%C3%A9dsku
