Článek
Evropa se opět posunula o něco blíže k pokrmům budoucnosti. Řeč je o využívání jedlého hmyzu v potravinách. Dosud byla ke konzumaci schválena například moučka ze sarančat a cvrčků. Nyní se k ní díky rozhodnutí EU připojila také moučka z larev potemníka moučného, známého pod pojmem moučný červ.
Na sociálních sítích se pod touto zprávou ihned rozjela diskuze, kde velké množství lidí dalo jasně najevo svůj nesouhlas. „Nestačí že na nás sypou chemikálie, tak ještě budem konzumovat larvy a kdejaký hmyz. Kde jste pozbyli rozum? Jsme tady pokusní králíci. Nechte nás žít,“ zní jeden z názorů. Velmi časté jsou také komentáře, že jde o „hnus“ nebo „ať si to žerou sami v Bruselu“.
Larva potemníka moučného bude moci být ve formě moučky součástí potravin. Zákazníci o tom ale budou muset být informováni, takže se není čeho bát.
Zlost ani strach není na místě
Tento krok bychom ale měli vnímat pozitivně, protože současná živočišná výroba do budoucna nebude schopná uživit rozrůstající se světovou populaci. Největším problémem pak by pak byla zvyšující se konzumace masa, která by ještě výrazně zhoršila klimatickou změnu. Právě proto je potravinou budoucnosti hmyz.
Druhým důležitým faktem je, že do konzumace hmyzí moučky nás nikdo nenutí a její použití musí být na potravinách označeno. EU pouze oficiálně povolila možnost jejího používání. Tím pádem nepřipadá v úvahu, že bychom omylem snědli například pečivo s rozemletými potemníky. Opravdu se tedy není čeho bát.
Produkty z hmyzu už se v potravinách používají
Na jednu stranu chápu, že mnoha lidem představa konzumování hmyzu není po chuti. Na druhou stranu jde však podle mého názoru jen o otázku zvyku. Nejde o nic zdravotně závadného a v mnoha státech jedí hmyz naprosto běžně. Pochoutkou býval dokonce i v Evropě, a to ve starověkém Římě nebo Egyptě.
Produkty z hmyzu navíc už v současnosti zřejmě konzumuje každý z nás. Běžnou přísadou je například potravinářské barvivo karmín, známé také pod označením E120. Používá se v uzeninách i cukrovinkách, jednoduše všude, kde je potřeba zvýraznit červenou barvu. Toto barvivo přitom pochází z rozemletých těl brouka červce nopálového. Díky němu už jste tak hmyz v jídle téměř stoprocentně ochutnali.
Takto vypadá červec nopálový, který je ve formě barviva běžnou součástí mnoha potravin, které jíme.
Dalším příkladem využití hmyzu v potravinách je látka zvaná šelak, neboli E904. Získává se z výměšků červce lakového a slouží k úpravě povrchu některých potravin tak, aby se leskly. Se šelakem se tak setkáte například u kupovaného ovoce, zeleniny, cukrovinek, ale i léků.
Některý hmyz v jídle tolerujeme, proti jinému bojujeme
Jaký je rozdíl v tom, jestli zkonzumujeme rozemleté brouky červce nopálového v podobě barviva, nebo moučku z potemníka moučného? Myslím, že žádný. V obou případech se jedná o nehezký, ale zdravotně nezávadný a jedlý hmyz. Zlost nad novinkou z dílny EU tedy není na místě. Jinak by nám přeci karmín musel vadit úplně stejně, jako moučka z potemníka.
