Článek
Jelikož píšu pohádky a příběhy pro malé čtenáře, tak mne tento „problém“ současné generace zajímá z několika důvodů.
Nejen proto, že když vydám knihu, chci pro ni mít také čtenáře. To je samozřejmé, jinak by psaní a vše, co vydání knihy obnáší, nemělo smysl.
Zajímá mne však hlavně to, PROČ nechtějí děti číst.
Začala jsem si více všímat chování dětí a rodičů při různých příležitostech. V MHD, vlaku, parku…
Jak jsem již v minulém článku psala, chodím číst své příběhy do dětských skupin, škol, školek i domovů seniorů. Vždy se dětí ptám, zda jim rodiče čtou pohádky. A tady vidím první stopu toho PROČ.
Mnoho dětí říká, že jim rodiče nečtou. Když se zeptám, z jakého důvodu, řeknou, že nemají čas. Pak dodají, že jim pouští pohádku na tabletu nebo mobilu.
Pak už jen stačilo si poskládat jedno ke druhému a bylo mi vše jasné.
V dopravním prostředku strčí rodiče dítěti do ruky mobil či tablet s pohádkou, aby se zabavilo, a měli klid. Jen málokdo sleduje s dítětem okolí způsobem : „Koukej, tam krásně kvete strom. A vidíš toho pejska? Tahle holčička má krásnou aktovku. Takovou ti koupíme taky, až budeš chodit do školy …“
Rodiče nenapadne, nebo by je to možná ani nebavilo (což je smutné ), využít každé příležitosti pomáhat dítěti poznávat reálný svět. Vůbec si neuvědomí, že jsou to oni, kdo ze svého dítěte vychovávají závisláka na sociálních sítích již takřka od plenek.
Neumí využít ten čas strávený v autobusu k něčemu, na co čas doma mít nebudou. Po příchodu domů honem uvařit, uklidit, vyprat a co s dítětem? Ono si bude zase hrát s mobilem, tabletem či počítačem, aby si rodiče mohli v klidu vykonat své domácí práce či si popovídat. A pohádka na dobrou noc z tabletu či mobilu je již samozřejmostí.
Mnozí rodiče ani neví, jakou pohádku jejich děti sledovaly. Přitom netuší, jak rády by si o příběhu, který právě viděly či slyšely, popovídaly. Při mých čteních si s dětmi o každém příběhu povídáme a já se někdy nestačím divit, s jakým zápalem probírají, co udělal hlavní hrdina dobře a co ne, jak by ony řešily vzniklou situaci.
Je hezké, že děti umí používat všechna tato zařízení, na rozdíl od nás, seniorů. Ale všeho s mírou. A tady to platí dvojnásob. Někteří rodiče ani nemají přehled o době strávené jejich dětmi na sítích. V Americe již připravují zákon o zákazu přístupu dětí k sociálním sítím. Je to nejen z bezpečnostních důvodů, ale i proto, aby svůj volný čas trávily smysluplněji.
Třeba na dlouhých cestách neudržíme pozornost dítěte tak dlouho, takže chvíle s tabletem je pro všechny příjemná změna, a tady má taková zábava smysl.
Čtení pohádek má velký vliv na dítě. Jsou to vlastně první učebnice života. To věděli již naši předci, proto je dětem vyprávěli či četli. Z nich se dozví, že existuje dobro a zlo, že se proti zlu musí bojovat a někdy se musí i něco obětovat. Někdy je však potřeba, aby se dítěti vysvětlilo, kde je křehká hranice mezi nesmyslným riskováním a smysluplným bojem, že se musí používat rozum a důvtip. Pokud mu rodiče čtou, získává vztah ke knihám, začne je vnímat jako nezbytnou součást života. S rodiči sdílí emoce ( strach o hrdinu, radost z jeho vítězství…), prohlubuje to citové pouto s rodiči při společném prožívání příběhu, rozvíjí fantazii. Dítě se tak nenásilnou formou směruje k tomu, že v knihách najde to, co ve filmech není. Představivost a hlavně fantazii. Musí si ve své mysli samo představit, jak vypadá krásná víla či udatný princ. Jen díky fantazii lidí vznikly důležité vynálezy. Bez ní bychom neměli letadla, raketoplány, ponorky, mobily…
Maminky a tatínkové, nestěžujte si, že vaše děti nechtějí číst a visí na svých mobilech. Sáhněte si do svého svědomí, zda na tom nemáte také tak trochu svůj podíl. Vzpomeňte si na své dětství, kdy jste usínali při pohádkách, které vám vyprávěl hlas vašich nejbližších. Jak to bylo krásné a uklidňující. Záleží na vás, zda své děti budete od malička vést ke čtení. Jako rodiče je znáte nejlépe, a tak jim můžete vybírat k Vánocům či narozeninám takové knihy, které je zaujmou. Zpočátku je budete muset číst s nimi, ale věřte, časem tomu přijdou na chuť a děti samy začnou knihy vyhledávat. Čtením získají spoustu bonusů. Načtou si, jak má vypadat to či ono slovo a pak snadněji zvládnou pravopis. Naučí se vnímat text, čímž se jim usnadní učení. Rozšíří si slovní zásobu. Ano, mobily a počítače jsou v této době již nezbytnou součástí života. Jsou dobrými pomocníky, ale již ne tak dobrými pány. Pokud svým dětem vyberete vhodnou literaturu, na mobilu už možná tolik viset nebudou.
