Článek
Dovolená podle odpracovaných hodin
Zákoník práce byl v nedávné době několikrát změněn. Jedna z novelizací přinesla změnu v oblasti dovolené. Ta se v rámci větší objektivnosti přestala v daném kalendářním roce počítat na odpracované dny, a začala se počítat na skutečně odpracované hodiny. Z tohoto důvodu budeme tedy vše přepočítávat na hodiny.
Nejdříve si ujasněme dva základní pojmy zákoníku práce, od kterých se vše odvíjí:
- Délka stanovené týdenní pracovní doby činí 40 hodin.
- Základní výměra dovolené činí 4 týdny v kalendářním roce. (Zaměstnavatel vám však může poskytnout dovolenou delší, např. 5 týdnů.) Výjimkou jsou např. pedagogičtí a akademičtí pracovníci, u kterých se jedná o 8 týdnů. Zaměstnancům pracujícím na zkrácený úvazek (resp. s kratší týdenní pracovní dobou) přísluší dovolená v odpovídajícím poměru. Pracujete-li např. na poloviční úvazek, pak budete mít u základní výměry nárok na 2 týdny dovolené.
Kdy vzniká nárok na dovolenou
Nárok na dovolenou nevzniká automaticky podepsáním smlouvy nebo nastoupením do pracovního poměru. Základní podmínkou je, že musíte odpracovat alespoň čtyřnásobek své týdenní pracovní doby. Teprve tehdy vám vzniká nárok na poměrnou část dovolené. Při plném úvazku (tj. 40 hodin týdně) to znamená minimálně 160 odpracovaných hodin za kalendářní rok. Tehdy vám vzniká nárok na dovolenou v poměrné výši, tedy za každý další odpracovaný týden 1/52 z celkového ročního nároku.
Plný nárok na dovolenou
Plná výměra dovolené vám vznikne, pokud během roku odpracujete počet hodin odpovídající plnému úvazku za 52 týdnů.
Při klasickém pracovním poměru je to 40 hodin týdně × 52 týdnů, tedy 2 080 hodin. Pokud máte kratší úvazek, nárok na dovolenou se poměřuje vaší týdenní pracovní dobou – například při polovičním úvazku (20 hodin týdně) potřebujete pro plnou dovolenou odpracovat 1 040 hodin.
Dovolená a nemoc
Zákon počítá s tím, že zaměstnanec může během roku onemocnět – pracovní neschopnost se proto do určité míry považuje za výkon práce. Ale jen do určitého limitu. Za výkon práce se pracovní neschopnost (nebo také karanténa) započítá pouze tehdy, pokud mimo tuto dobu odpracujete alespoň 12násobek své týdenní pracovní doby. Při plném úvazku (40 hodin týdně) to znamená minimálně 480 odpracovaných hodin mimo období pracovní neschopnosti.
Kdy se dovolená krátí
O tzv. krácení dovolené (není to totiž přesný výraz) půjde, pokud bude pracovní neschopnost příliš dlouhá. Pracovní neschopnost se totiž počítá jako výkon práce, jen pokud trvá do výše dvacetinásobku stanovené týdenní pracovní doby (nebo dvacetinásobku kratší týdenní pracovní doby, pracujete-li na zkrácený úvazek). Například při plném úvazku (40 hodin týdně) je limitem 800 hodin nemocenské ročně. Jakmile ho překročíte, za každý další týden pracovní neschopnosti se roční nárok na dovolenou krátí o 1/52.
Výjimky krácení dovolené
Pokud je pracovní neschopnost způsobena pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, žádné krácení se neuplatňuje, a tato doba se počítá celá jako výkon práce.
Shrnutí v číslech
Uvedený přehled počítá s 40hodinovou týdenní pracovní dobou.
- Nárok na dovolenou vzniká až po odpracování 160 hodin (4násobek týdenní pracovní doby).
- Pracovní neschopnost se počítá jako výkon práce, pokud mimo ni v daném roce odpracujete min. 480 hodin (12násobek týdenní pracovní doby).
- Pokud je pracovní neschopnost delší než 800 hodin (20násobek týdenní pracovní doby), nepočítá se už jako výkon práce. Dochází k tzv. krácení dovolené, a to za každý další týden pracovní neschopnosti o 1/52 ročního nároku.
- Ke krácení dovolené nedochází při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání.
Příklad z praxe
Paní Marie pracuje v dlouholetém pracovním poměru na plný úvazek jako uklízečka. Zaměstnavatel jí poskytuje 4 zákonné týdny dovolené. V červnu roku X chytila těžkou virózu, která se jí v červenci vrátila. Každý uvedený měsíc byla v pracovní neschopnosti, a to pokaždé po dobu 3 týdnů (resp. 120 hodin). Zbytek roku řádně odpracovala. Celkem byla tedy v pracovní neschopnosti 240 hodin. Jak to je s nárokem na dovolenou v roce X?
Paní Marie má, i přes 240 hodin pracovní neschopnosti, za rok X nárok na plnou výměru dovolené (tj. 4 zákonné týdny, které jí zaměstnavatel poskytuje), protože splnila podmínku odpracování 12násobku týdenní pracovní doby a doba její neschopnosti nepřesáhla limit 20násobku týdenní pracovní doby, po který se dovolená nekrátí.
Zdroje:
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, zejména § 211–223
https://www.kurzy.cz/kalkulacka/narok-na-dovolenou/
https://money.cz/novinky-a-tipy/mzdy-a-personalistika/kraceni-dovolene-jake-jsou-podminky/
https://www.e15.cz/finexpert/prace-a-mzda/kraceni-dovolene-a-narok-na-pomernou-cast-behem-roku-vypocet-a-pravidla-1423380
