Článek
Druhý názor a co na něj říká zákon
Výraz „Second opinion“ pochází z angličtiny a znamená druhý názor. V uvedené souvislosti tedy představuje názor dalšího specialisty na to, jak postupovat v léčbě daného pacienta. Druhý názor může potvrdit, nebo naopak zpochybnit vhodnost původně navrhované léčby, případně doporučit jiný léčebný postup. Ani v medicíně není totiž vše pouze černobílé. Nebývá výjimkou, že různí lékaři mohou mít na stejnou věc rozdílný názor. Má pacient na právo na konzultaci za účelem získání druhého odborného názoru?
Z hlediska práva je pro pacienta naprosto zásadní § 28 odst. 3 písm. c) zákona o zdravotních službách, který mimo jiné uvádí, že pacient má při poskytování zdravotních služeb právo „vyžádat si konzultační služby od jiného poskytovatele, popřípadě zdravotnického pracovníka, než který mu poskytuje zdravotní služby; to neplatí, jde-li o poskytování neodkladné péče nebo o osoby ve výkonu vazby, trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence“.
Zákon nám tedy jakožto pacientům umožňuje nebýt odkázán jen na názor jednoho lékaře, ale požádat o vyjádření dalšího specialistu, a získat tím větší jistotu v rozhodování o své léčbě.
Kdy o konzultaci žádat a kdo vše zaplatí
O druhý názor, resp. second opinion, může pacient požádat vždy. Nicméně mnohá lékařská vyšetření jsou poměrně nákladná, a proto je pro pacienta dosti zásadní otázkou, jestli si je bude muset hradit sám, nebo vše zaplatí zdravotní pojišťovna.
V praxi se o tuto konzultaci hrazenou z prostředků veřejného zdravotního pojištění žádá především v případech, kdy pacient čelí závažným zdravotním problémům či onemocněním, která hrozí operací nebo dlouhodobým léčením anebo jde o stav, kdy dosavadní léčba dlouhotrvajících zdravotních obtíží nevede k uzdravení.
K nejčastějším diagnózám pro druhý názor patří tyto:
- onkologická diagnóza
- transplantace (srdce, jater, plic, ledviny, slinivky břišní, kostní dřeně)
- amputace
- operace kloubní náhrady kyčle nebo kolene (endoprotéza)
- zelený zákal
- roztroušená skleróza
- rekonstrukční operace srdce a cév
Co je nezbytné pro druhý názor
Konzultaci v rámci druhého názoru nezískáte bez:
- Zdravotní dokumentace. Aby vám mohl odborný lékař poskytnout svůj druhý názor, nutně potřebuje všechny potřebné podklady týkající se vašeho zdravotního stavu – musí dostat všechny vaše laboratorní výsledky, výsledky provedených odborných vyšetření, propouštěcí zprávy z hospitalizace atd. Rozhodně to však neznamená, že budete muset znovu podstoupit veškerá vyšetření (např. opakovaně se nechat rentgenovat). Vyšetření budete absolvovat jen tehdy, pokud konzultující lékař bude požadovat nová doplňující vyšetření, případně bude nutné aktualizovat zastaralé výsledky. Ideální je, pokud si sami schováváte kopie všech lékařských zpráv a výsledků. Jelikož toto ke své škodě většina pacientů nedělá, je potřeba o ně požádat svého ošetřujícího lékaře. Ten vám může za poplatek zhotovit výpis z vaší zdravotní dokumentace. Další možností je, že požádáte o fotokopie své dokumentace, případně o svolení, abyste si je mohli sami (mobilem) pořídit. V posledním případě byste neměli platit nic.
- Podklad pro vykázání vyšetření. Pokud si vyšetření nebudete hradit jako samoplátci, potřebuje váš konzultující lékař formální podklad pro to, aby mohl vyšetření (konzultaci) vykázat vaší zdravotní pojišťovně k úhradě.
Jak získat second opinion – ideální průběh
Ideální situací je, že se svěříte svému ošetřujícími odbornému lékaři se svou nejistotou ohledně navrhované léčby a přáním odborné konzultace ještě u dalšího odborníka. A váš lékař toto respektuje, ve velmi ideálním případě vás dokonce sám podpoří. Následně vám vystaví žádanku (pravděpodobně se bude jednat o konzultační vyšetření, tzv. „K“ žádanka) k jinému specialistovi ve stejném oboru.
Pokud z nějakého důvodu ke svému odbornému lékaři se svou žádostí jít nechcete (např. se obáváte jeho reakce), můžete zkusit řešit situaci přes svého praktického lékaře. Popište mu svůj zdravotní problém, dosavadní léčbu u specialisty a vaši potřebu získat druhý názor na další postup. Praktický lékař je kompetentní k tomu, aby vám vystavil žádanku ke konzultačnímu vyšetření u jiného specialisty.
Jak získat second opinion – zdlouhavá varianta
Může se stát, že uvedené možnosti nebudou fungovat. Na můj obecný „testovací“ dotaz na infolince mé zdravotní pojišťovny ohledně správného postupu mi bylo sděleno (poté, co se pracovnice musela poradit s kolegy), že mám v dané záležitosti písemně podat žádost (včetně zdravotní dokumentace a případného doporučení ošetřujícího lékaře ohledně konzultace), kterou bude posuzovat revizní lékař. V případě cesty „přes pojišťovnu“ se tedy u ní raději vždy předem informujte na konkrétní podmínky, formuláře atd. Výsledek, který může být i zamítavý, se však nedozvíte hned, ale až proběhne celý schvalovací proces.
Problémy, na které můžete narazit
V praxi můžete narazit na celou řadu problémů. Velmi častým je, že si váš ošetřující lékař vysvětlí vaši snahu o získání druhého názoru jako nedůvěru ve svou osobu. Můžete pak narazit na jeho neochotu poskytnout vám potřebné kopie zdravotní dokumentace. V tomto případě však stojí právo zcela na straně pacienta. Dle § 65 odst. 1 zákona o zdravotních službách má pacient právo do své zdravotnické dokumentace nahlížet, pořizovat si výpisy či kopie, a to za přítomnosti pověřeného zaměstnance (např. zdravotní sestřičky). Takže máte právo si svou lékařskou dokumentaci třeba vyfotit mobilem. Pokud obdržíte fyzické kopie, může za něj poskytovatel zdravotní péče od vás požadovat úhradu, ale jen do výše účelně vynaložených nákladů, tedy rozhodně ne např. 100 Kč za jednu oboustrannou kopii (i s tímto požadavkem jsem se již osobně setkala).
Zdroje:
Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách,
