Článek
Druhý názor a co na něj říká zákon
Výraz „Second opinion“ pochází z angličtiny a znamená druhý názor. V uvedené souvislosti tedy představuje názor dalšího specialisty na to, jak postupovat v léčbě daného pacienta. Druhý názor může potvrdit, nebo naopak zpochybnit vhodnost původně navrhované léčby, případně doporučit jiný léčebný postup. Ani v medicíně není totiž vše pouze černobílé. Nebývá výjimkou, že různí lékaři mohou mít na stejnou věc rozdílný názor. Má pacient na právo na konzultaci za účelem získání druhého odborného názoru?
Z hlediska práva je pro pacienta naprosto zásadní § 28 odst. 3 písm. c) zákona o zdravotních službách, který mimo jiné uvádí, že pacient má při poskytování zdravotních služeb právo „vyžádat si konzultační služby od jiného poskytovatele, popřípadě zdravotnického pracovníka, než který mu poskytuje zdravotní služby; to neplatí, jde-li o poskytování neodkladné péče nebo o osoby ve výkonu vazby, trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence“.
Zákon nám tedy jakožto pacientům umožňuje nebýt odkázán jen na názor jednoho lékaře, ale požádat o vyjádření dalšího specialistu, a získat tím větší jistotu v rozhodování o své léčbě.
Kdy o konzultaci žádat
V praxi se o druhý názor, resp. konzultaci žádá především v případech, kdy pacient čelí závažným zdravotním problémům či onemocněním, která hrozí operací nebo dlouhodobým léčením anebo jde o stav, kdy dosavadní léčba dlouhotrvajících zdravotních obtíží nevede k uzdravení.
Dle informací VZP se jedná zejména o tyto diagnózy:
- onkologická diagnóza
- transplantace (srdce, jater, plic, ledviny, slinivky břišní, kostní dřeně)
- amputace
- operace kloubní náhrady kyčle nebo kolene (endoprotéza)
- zelený zákal
- roztroušená skleróza
- rekonstrukční operace srdce a cév
Uvedený výčet je pouze orientační, nikoli úplný. Takže o druhý názor odborníka můžete samozřejmě žádat i v případě jiných zdravotních problémů.
Co je nezbytné pro druhý názor
Konzultaci v rámci druhého názoru nezískáte bez své Zdravotní dokumentace. Aby vám mohl odborný lékař poskytnout svůj druhý názor, nutně potřebuje všechny potřebné podklady týkající se vašeho zdravotního stavu – musí dostat všechny vaše laboratorní výsledky, výsledky provedených odborných vyšetření, propouštěcí zprávy z hospitalizace atd. Rozhodně to však neznamená, že budete muset znovu podstoupit veškerá vyšetření (např. opakovaně se nechat rentgenovat). Vyšetření budete absolvovat jen tehdy, pokud konzultující lékař bude požadovat nová doplňující vyšetření, případně bude nutné aktualizovat zastaralé výsledky.
Ideální je, pokud si sami schováváte kopie všech lékařských zpráv a výsledků. Jelikož toto ke své škodě většina pacientů nedělá, je potřeba o ně požádat svého ošetřujícího lékaře. Ten vám může za poplatek zhotovit výpis z vaší zdravotní dokumentace. Další možností je, že požádáte o fotokopie své dokumentace, případně o svolení, abyste si je mohli sami (mobilem) pořídit. V posledním případě byste neměli platit nic.
Kdo vyšetření hradí
Pacient se může k vyšetření u jiného specialisty, který poskytne druhý názor, objednat sám bez žádanky. Daný lékař provede klinické vyšetření a vykáže ho dle své specializace (například ortoped používá kód 66022). Vyšetření je hrazeno z veřejného zdravotního pojištění, pokud je provedeno ve smluvním vztahu s pojišťovnou. Pokud by však lékař neměl s vaší zdravotní pojišťovnou smlouvu, pak byste si vyšetření museli hradit jako samoplátce (nebo hledat jiného lékaře).
Problémy, na které můžete narazit
V praxi můžete narazit na některé problémy, a to zejména:
- Neochota lékaře zprostředkovat zdravotní dokumentaci. Velmi častým problémem je, že si váš ošetřující lékař vysvětlí vaši snahu o získání druhého názoru jako nedůvěru ve svou osobu. Můžete pak narazit na jeho neochotu poskytnout vám potřebné kopie zdravotní dokumentace. V tomto případě však stojí právo zcela na straně pacienta. Dle § 65 odst. 1 zákona o zdravotních službách má pacient právo do své zdravotnické dokumentace nahlížet, pořizovat si výpisy či kopie, a to za přítomnosti pověřeného zaměstnance (např. zdravotní sestřičky). Takže máte právo si svou lékařskou dokumentaci třeba vyfotit mobilem. Pokud obdržíte fyzické kopie, může za něj poskytovatel zdravotní péče od vás požadovat úhradu, ale jen do výše účelně vynaložených nákladů, tedy rozhodně ne např. 100 Kč za jednu oboustrannou kopii (i s tímto požadavkem jsem se již osobně setkala).
- Požadování žádanky. Někteří lékaři mohou požadovat, abyste si přinesli žádanku od svého praktického či odborného lékaře. Důvodem je obava, že jim pojišťovna výkon bez ní neproplatí. Prakticky byste se měli obejít bez žádanky, nicméně mnohdy je jednodušší vyhovět, zejména pokud nemáte čas ani sílu argumentovat a odbornou konzultaci nutně potřebujete. (Žádanka tedy poslouží spíše jako administrativní pomůcka, která zaručuje hladký průběh po formální stránce.)
Závěr
Při objednávání se na konzultaci na konkrétním pracovišti vždy uveďte, že se vaše návštěva týká konzultace pro druhý názor a raději se zeptejte, co vše máte s sebou přinést, resp. zdali pracoviště vyžaduje také žádanku od vašeho lékaře.
Zdroje:
Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách,
