Babiš volá pumpaře na koberec. Jeho vlastní benzinka zdražovala nad průměr

Dnes dopoledne se premiér Andrej Babiš sešel s řediteli pěti největších distributorů pohonných hmot - společnostmi MOL, OMV, Shell, EuroOil a Orlen. Odpoledne má vláda přijmout konkrétní opatření. Hlavním problémem však zůstává fakt, že premiér celý týden útočil na marže prodejců, které přitom kontrola ministerstva financí vyčíslila na 1 až 4 koruny za litr. Rozhodně ne na deset, jak tvrdil ve svých prohlášeních.

Nafta od konce února zdražila o téměř 15 korun na litr a průměrná cena se dnes pohybuje v rozmezí 48 až 50 korun. Důvod je přitom zcela objektivní a leží daleko za našimi hranicemi: válka v Íránu zablokovala Hormuzský průliv, kterým proudí pětina světové ropy. To je realita, kterou nelze ovlivnit žádným jednáním ve Strakově akademii. Co se však ovlivnit dá, je politický příběh, který se kolem této krize vybuduje.

Andrej Babiš ve čtvrtek označil marže dálničních čerpacích stanic za „nehorázné“ a svůj odhad vystřelil k deseti korunám na litr. Jenže ministryně financí Alena Schillerová jen dva dny předtím veřejně prezentovala výsledky ministerské kontroly. Ta jasně ukázala, že marže po vypuknutí konfliktu nijak dramaticky nevzrostly a pohybují se mezi jednou a čtyřmi korunami. Tedy ani na polovině toho, co tvrdil premiér.

Do této situace vstoupil Petr Fiala, který natočil video u čerpací stanice Pumpa v Průhonicích. Tato stanice patří společnosti Imoba z holdingu SynBiol (tedy Babišovy firmy, které podle dostupných informací ani nebyly převedeny do svěřenského fondu). Nafta tam v danou chvíli stála 47,90 Kč za litr, což bylo více než u okolních pump mimo dálnici. Premiér na to reagoval vlastním videem, ve kterém stanici paradoxně pochválil jako „gastropumpu roku“.

Sousední státy se přitom vydaly jinou cestou. Polsko snižuje DPH na pohonné hmoty z 23 % na 8 % a zavádí maximální ceny. Itálie zase snížila spotřební daň o 25 centů na litr. Česká vláda tyto kroky odmítá. Alena Schillerová argumentuje tím, že plošné snížení daní by prohloubilo státní schodek o 11 miliard korun. To je pravděpodobně pravdivý údaj, o to víc je však s podivem, proč se místo systémových kroků útočí na pumpaře, jejichž zisky jsou podle kontrol v normě.

Co si o této energetické krizi myslíte vy?

Zdroje použité v článku: