Článek
Když Donald Trump ve svém inauguračním projevu zmínil, mimo jiné, že si USA vezme zpět Panamský průplav, znělo to jako výhrůžka diktátora, který nedbá na mezinárodní právo a používá sílu v mezinárodních vztazích.
Když ale vyšlo najevo, že Panamský průplav z velké části stavěly a financovaly právě USA a současná panamská vláda svěřila technickou správu průplavu Čínské lidové republice, vypadá situace už o poznání jinak. Čína je světovým rivalem Spojených států amerických číslo jedna a svěření správy tohoto důležitého dopravního uzlu do její správy je dýkou v zádech Spojeným státům americkým jako z učebnice. Chce se zařvat, že na převzetí Panamského průplavu mají USA nezadatelné historické právo nebo alespoň na jeho používání v přátelském módu.
A já se ptám, jestli jednání ukrajinské pomaidanové vlády ohledně vypovězení pronájmu ruského přístavu Sevastopol (kde převážně kotvila ruská černomořská flotila) a její námluvy o vstup do NATO nebyla právě takovou dýkou do zad Rusům! Jistěže byla! Jednání Rusů s Ukrajinou o revizi svého rozhodnutí nebylo úspěšné, protože se Ukrajinci cítili silní, když za nimi stála tehdejší administrativa USA, která to minimálně podporovala, ale spíše zorganizovala.
Tato paralela, podle mého, vrhá zcela jiné světlo na „nelegitimní“ obsazení Krymu Rusy! Velmi pravděpodobně by k němu nikdy nedošlo, pokud by se Ukrajina chovala k Rusku jako dobrý soused a místo umanutého zvyšování nepřátelského jednání by více dbala na pozitivní věci, které tyto dva bratrské národy spojují! Zcela jistě by pak nedošlo ani k nesmyslné válce mezi těmito národy!
Kdo z té války má nebo aspoň očekává prospěch nechám na úvaze laskavého čtenáře.
