Článek
Toto téma mě výsostně zajímá, protože jsem vyrůstal v tak zvaných Sudetech (na Plzeňsku) a žiju v tomto kraji dodnes, ač na druhém konci republiky (Hustopeče u Brna). Jako řidič zájezdového autobusu jsem se ještě před 25 lety osobně setkával s přímými vysídlenci z Karlových Varů, Jesenicka a Podtatranska a mohu říct, že to byli lidé různého naturelu od zapšklých a povýšených příslušníků Herrenvolku (panského lidu) až po rozumné dědoušky a babičky.
Přečetl jsem celou řadu článků a názorů na toto téma, sleduji dění na politické scéně a dělám si vlastní mínění o nadcházejícím sjezdu v Brně.
Hned na začátku řeknu, že rozhodně nemám nic proti smiřování mezi Čechy a Němci, ale s konáním sjezdu v Brně určitě nesouhlasím!
Společně s panem Petrem Janašem, který zveřejnil 14.5. 2026 na Médiu článek „Sudetoněmecký sjezd v Brně je krok do budoucna, nebo otevírání starých ran?“ se ptám. Je to dobrý nápad ? Smíření přece nelze vynutit!
Úplně stejně reaguje dlouholetý starosta Teplé pan Karel Hofman ve svém článku na Médiu ze dne 16.5. 2026 „Olověná třešeň na dortu smíření.“ Jde přitom o člověka, který dlouhodobě pěstuje přátelské vztahy s vysídlenými Němci žijícími dnes v Německu ve Wiesenthalu u Butzbachu.
Pan Hofman se ptá: „Proč dobrý úmysl nestačí, když chybí cit pro místo, čas a lidi ?“ A dodává: „Smíření se v pohraničí nedělá megafonem! Někdo vzal citlivé téma, které se v regionech opatrně vrací z ideologických zákopů mezi normální lidi a zase z něj udělal velké politické gesto ! Dobrý úmysl není totéž co dobrý úsudek! Smíření, ve kterém musí jedna strana porazit druhou, není smíření. Je to jen další bitva o výklad dějin.“
Pan Martin Lada píše ve svém článku na Médiu ze dne 11.5. 2026 „Existují okamžiky v dějinách, kdy se minulost nedá uzavřít, jen odložit. Česko-německá deklarace z roku 1997 je právě takovým momentem !“ Smíření, odpuštění ani vyrovnání se s dějinami nelze nařídit shora ani uzavřít jedním dokumentem. Jsou to osobní procesy, často složité, někdy bolestivé, vždy individuální. Právě proto je ale o to důležitější, aby s nimi bylo zacházeno s respektem!
Takové názory považuji za rozumné, rozhodně ne protiněmecké a plně se s nimi ztotožňuji! Ptám se: Proč organizátoři a podporovatelé této akce tak necitlivě spěchají, čeho tím chtějí dosáhnout? Jejich iniciativu považuji za medvědí službu, která rozhodně nepřispěje k usmíření mezi Čechy a Němci! Velkou částí společnosti je vnímána jako nemístná provokace, která otevře staré rány a zboří to dobré, čeho se podařilo dosáhnout ve vztahu mezi našimi národy!
Jsou tito lidé tak zahleděni do vlastního „konání dobra“, že odmítají vnímat realitu? Mají nějakou sebereflexi? Nebo se tolik snaží zapsat do historie jako usmiřovatelé? Nebo opravdu konají v zájmu cizí mocnosti???
S prominutím bych si dovolil doporučit pánům Mackovi a Kalouskovi, aby své rozhodnutí ještě zvážili a doporučili panu Posseltovi, aby konání sjezdu Sudetendeutschen Landsmanschaftu v Brně zrušil! Vztahům a usmíření mezi Čechy a Němci to rozhodně prospěje více, než když se sjezd v Brně uskuteční!
Panu Posseltovi by bylo rovněž vhodné doporučit, aby název svého spolku změnil, protože Sudetendeutschen Landsmanschaft nutně vyvolává v české kotlině reminiscence na vrcholný německý nacionalismus v Československu a na pana Konráda Henleina. Při založení a vedení tohoto spolku v Německu po válce figurovalo velké množství lidí s prokazatelně nacistickou minulostí. Navíc název Sudetenland je geograficky umělý. Původní název Sudety platil pro oblast od Krušnohoří přes Krkonoše až po Jesenicko. Vůbec tedy nezahrnoval Šumavu, Českomoravskou vrchovinu a Jižní Moravu. Navíc vysídlení (vyhnaní) Němci nepocházeli jen z těchto oblastí, ale rovněž z velkých měst jako Praha, Brno, Plzeň, Jihlava, Olomouc a jinde a rovněž šlo o Karpatské Němce ze Slovenska. Měli by se tedy nazývat českými, moravskými a slezskými Němci. Velké množství etnických Němců bylo rovněž vysídleno z Polska, Maďarska, Rumunska, Jugoslávie.
Dle mého názoru by smíření mezi národy střední a východní Evropy s Němci asi nejvíce prospělo, kdyby se Sudetendeutschen Landsmanschaft rozpustil!
Němci by nás rozhodně neměli nutit, abychom přijali jejich pohled na dějiny a rovněž my po nich nemůžeme chtít a nechceme, aby přijali pohled náš. Všichni bychom se měli snažit citlivě naplňovat smysl deklarace mezi Českou republikou a Německem z roku 1997 a netlačit na pilu!
