Článek
S fenoménem „brněnské nádraží“ jsem se poprvé setkal na počátku devadesátek, když se na nárožích domů objevily nevelké plakátky „Zabraňte ODSunu nádraží“ se zřejmým odkazem na ve městě vládnoucí ODS. Ta se do propagace svého návrhu pustila vehementněji, v každé tramvaji na každém držadle deset výhod odsunu nádraží, od rozvoje podnikání, zaměstnanosti, Jižního centra a už nevím čeho ještě, ale ani zmínka o životním prostředí. Jako by autoři nikdy nejeli vlakem, který se courá málem čtvrt hodiny městem k nádraží se skřípotem soukolí v obloucích pamatujících devatenácté století, míjí zadní dvorky továren se skládkami odpadu nebo zchátralé domy povětšinou „vyloučených lokalit“. A co ten odér z trati, kdybyste otevřeli okno (což už dnes většinou nejde).
Léta jsem působil na brněnském pracovišti Výzkumného ústavu dopravního v Žilině, v oddělení plánování a projektování pozemních komunikací, o „sesterské“ železniční dopravě jsem tak měl určité povědomí a zejména poznatky o obdobných problémech s životním prostředím. Bylo mi zřejmé, že „chybička se vloudila“ a tak jsem napsal technickému náměstkovi primátora, že by bylo vhodné na to reagovat v propagaci. Pěkně mi odpověděl, ale že to mají pod kontrolou, ostatně ODS vládla na radnici ještě patnáct let, příprava nádraží probíhala nerušeně a v roce 2002 vláda schválila přestavbu v souladu s územním plánem v odsunuté poloze. Nebudu zacházet do technických detailů, všechno je pro zájemce na webu Europoint Brno, ale chtěl bych popsat, jak jsem vnímal situaci ve veřejném prostoru.
Aby odpůrci odsunu zvrátili tento vývoj, spojili síly a založili v roce 2003 občanskou koalici Nádraží v centru jako širokou platformu občanského odporu proti vymístění osobního vlakového nádraží z polohy v centru.Členy koalice byla zejména Hnutí DUHA, NESEHNUTÍ, Děti Země, Ekologický právní servis, ale hlavní tváří koalice se stali komunální politici Strany zelených a marketingový expert Bartík. První akcí byl sběr podpisů k vyhlášení referenda o poloze vlakového nádraží, do léta se podařilo shromáždit jich přes 25 000 a magistrát referendum musel vyhlásit. Referendum se uskutečnilo v říjnu 2004 při účasti cca 25 % oprávněných voličů se 86 % z nich vyslovilo pro zachování nádraží v centru. Protože zákon o obecním referendu v té době požadoval pro platnost referenda účast 50 % voličů, nebyly výsledky platné. Výsledky referenda současně ukázaly v absolutních číslech (67 440 odpůrců odsunu), že by to mohla výzva v příštích komunálních volbách, jen jak na to.
Koalice přivedla pro podporu kandidátky Zelených mladé nadšence, ale s již bohatými zkušenostmi z politického boje. Rozběhla se řada propagačních akcí a změnil se zásadně marketing, město zaplavily plakáty s hrozivými černými a žlutými pruhy na okraji vyzývající zvrátit po volbách „nesmyslný nápad radních odsunout nádraží kamsi na periferii“. Proti odsunu vystoupilo i nové hnutí BRNO 2006 - tým Jiřího Zlatušky (bývalého rektora univerzity) a tak na této nádražní vlně vpluli do zastupitelstva v koalici s ČSD (ta se k odsunu chytře nevyjádřila). Tento vpravdě famózní výsledek byl ovlivněn i specifickým brněnským folklorem, kterým je cesta „z čáry štatlem na rolu“ (v hantecu z křižovatky tramvají na Joštově, kde kdysi nebyl vyvýšený chodník, přes město na nádraží). Je to necelá čtvrthodinka svižné chůze z kopce, máte přehled co je ve městě nového a stojí za to vystoupit z tramvaje, i když byste mohli pokračovat k nádraží.
Celá volební kampaň působila dojmem, jakoby se jednalo o stávající nádraží, jenomže to se moc pro modernizaci nehodí pro zásadní technické nedostatky (poloměry oblouků, výšky a délky nástupišť) a nemožnost zapojení VRT. Proto Zelení, nyní v čele s náměstkem primátora Martinem Anderem, iniciovali vznik varianty Nádraží pod Petrovem, tři sta metrů od nynějšího. Návrh se zásadně nelišil od již připravovaného, hlavně polohou a zapojením pletence současných tratí. Náměstek návrh propagoval zejména v Brněnském metropolitanu a to mi nedalo, abych se také nevyjádřil: „Je s podivem podpora návrhu ekologickými iniciativami, když zhorší životní prostředí a proto také asi není v informačních materiálech o vlivu na životní prostředí ani zmínka. K navrhovanému nádraží pod Petrovem by totiž jezdilo více autobusů (autobusové nádraží) a osobních automobilů (parkoviště pro 400 automobilů) než dnes, kdy už je na přilehlé křižovatce dopravní situace ve špičce kritická. Ona totiž ta „skvělá příležitost“ koncentrace všech doprav má prostorové meze a žádoucí je naopak decentralizace na nová místní nádraží vzhledem ke stále více rozptýlenému rozmístění zón práce a bydlení v brněnské aglomeraci.“ A znovu náměstek v Metropolitanu, cituji: „Vím, že mnoha Brňanům je jedno, kde nádraží bude stát, protože vlakem nejezdí. Až se však ti, co dnes cestují do práce vlakem, rozhodnou kvůli prodlouženým cestám z odsunutého nádraží přesednout raději do aut, začne se to najednou týkat nás všech.“ Tvrzení, že denně dojíždějící při prodloužení cca půlhodinové cesty o pět minut přesednou do aut je absurdní jak s ohledem na sociální strukturu (nízkopříjmové skupiny, nezletilá mládež), tak perspektivní možnosti parkování ve městě a omezení individuální dopravy do města vůbec. A ještě v roce 2014: „stavba odsunutého nádraží kdesi kilometr pěšky“. Zastupitel Ander by měl už jednou vysvětlit, v čem spočívá výhoda pěší dostupnosti historického jádra města, vždyť od nádraží až po Joštovu není v centru žádný významný cíl ani zdroj pěší dopravy.
Po volbách 2010 odešli Zelení do opozice, ale po volbách 2014 se vrátili a opět náměstek Ander, znovu referendum (aktivista Patočka, neúspěšné) a nakonec se podařilo do studie proveditelnosti zahrnout i variantu Petrov. V roce 2018 Ministerstvo dopravy schválilo Studii proveditelnosti železničního uzlu Brno, ale byla upřednostněna odsunutá poloha. Do vedení města se vrátila ODS, práce na projektu pokračovaly, polemika utichla, veřejnost masivně informována (články, videa, semináře, modely, informační centrum) a v zájmovém území se začalo bourat.
Co je ale v současnosti aktuální? Vážný problém!
Podle nového ministra dopravy není jasné, jestli Správa železnic uvolní v roce 2026 miliardu korun na projektování nádražní budovy. Podle něj je všechno ještě otevřené: „Viděl jsem cenovky v té době a dneska jsou dramaticky vyšší. Komfort a úspora času dozrála do jiných dimenzí. Tehdejší ekonomická studie oprávněnosti téhle stavby vypadala jinak. Chci se na celý záměr podívat zdravým rozumem: jak pomůže obyvatelům, co to na konci udělá s dopravní obslužností a uvidíme“.Město argumentuje: „Přesun nádraží se chystá mnoho a mnoho let. Je nesmírně důležité zachovat kontinuitu a dospět k cíli. Je to alfa a omega města a nadregionální projekt“. Na tuto zprávu ale už reagoval i odpůrce všech dopravních staveb předseda Dětí Země a chystá se na třetí referendum k nádraží, tentokrát k termínu prezidentských voleb. No uvidíme, jak to všechno dopadne.
V těchto souvislostech jsem si uvědomil dojmy z návštěvy nového nádraží ve Vídni. Žádné slavobrány s girlandami „a la Dubaj“, všude tmavošedá barva i kámen, možná až ponuré, ale na pohled luxus. Zajímavé je členité zastřešení nástupišť nepravidelnými deskami připomínající krunýř nějakého praještěra. No, ale cesta ze stanice metra až na nástupiště, to je zážitek, málem půl kilometru a žádný vozík na zavazadla v dohledu! Je na to už dlouho velká kritika, ale na druhé straně, kdo by dnes neměl kufr s kolečky. Pokud jde o polohu, je to přes dva kilometry od centra, ale skutečně „na periferii“ v X. okrese Favoriten, dál už jen parky a pole. Zajímavá zkušenost byla tenkrát i cesta autobusem z Brna, ne na nádraží, ale na stanici metra dost daleko před Vídní. Vraťme se ale do Brna. V současném přednádražním prostoru je už většinu dne enormní zatížení všemi druhy dopravy a málo místa. Po zavedení dlouhých tramvajových souprav zabírajících málem celé nástupiště klopýtají cestující z jednoho konce na druhý, pro jen vystoupení z osobního automobilu jsou tak tři místa, občas projede dálkový autobus k nádraží u Grandu a mezi tím neukáznění chodci. Ale co s tím, když peníze nebudou nebo málo?
Polemika k přestavbě železničního uzlu Brno sice (nebo prozatím) odezněla, ale současně ukázala na řadě názorů, že výběr optimální varianty není jednoduchý, ale ani jednoznačný, každá má nějaké přednosti i nedostatky. Pokud bychom hodnotili základní strategii přestavby nádraží z hlediska cíle (vyšší kvalita dopravy v regionálním a nadregionálním měřítku s pozitivními dopady na rozvoj města), vychází tato strategie z koncentrace nabídky a poptávky na dopravní služby v jednom prostoru. Pro brněnskou aglomeraci je ale charakteristické stále více rozptýlené rozmístění zón práce a zón bydlení, což současně s denní dojížďkou až třicet tisíc klade enormní požadavky na městskou hromadnou dopravu. Cestující veřejnost je svážena na jedno místo, aby odtud byla zase protisměrně rozvážena a proto je navrhováno jako perspektivní řešení integrovat městskou a příměstskou dopravu kolejovým diametrem. Z této integrace ale současně vyplývá možnost a vlastně potřeba segregace každodenní regionální dojížďky od nadregionální dopravy, protože to jsou dva specifické druhy dopravní obsluhy s odlišnými požadavky. Uplatnění této koncepce ve strategii přestavby za nedostatku peněz by znamenalo stavět v odsunuté poloze zatím menší nádraží pro nadregionální dopravu s odpovídajícími technickými parametry i komfortem (parkoviště, obchod, hotel, tramvaj), ale stavět. Jinak se Brnu z časových i kapacitních důvodů nadregionální doprava vyhne (což už se děje). Stávající nádraží modernizovat v nezbytné míře pro regionální dojížďku s perspektivním uplatněním jako stanice kolejového diametru.
Tak tomu se říká „otázka do pranice“!
Zdroje:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Volby_do_Zastupitelstva_m%C4%9Bsta_Brna_2006
https://cs.wikipedia.org/wiki/Volby_do_Zastupitelstva_m%C4%9Bsta_Brna_2014
https://cs.wikipedia.org/wiki/Volby_do_Zastupitelstva_m%C4%9Bsta_Brna_2022
https://cosedeje.brno.cz/w/brnensky-metropolitan-05-2014
https://denikreferendum.cz/clanek/238240-plan-na-odsun-brnenskeho-nadrazi-jeucinnym-zpusobem-jak-vysavat-statni-dotace
https://cs.wikipedia.org/wiki/N%C3%A1dra%C5%BE%C3%AD_v_centru
https://europointbrno.cz/
https://cobude.brno.cz/jak-bude-vypadat-novy-zeleznicni-uzel-brno-videozaznam/
Největší proměna Brna začíná. Město ale řeší otazník okolo nádraží - Seznam Zprávy
