Článek
Když lidé řeší, proč má jejich budova vysoké účty za energie, nejčastěji padnou tři odpovědi:
- „Je stará.“
- „Je to špatně zateplené.“
- „Topí se moc.“
To zní logicky. Ale v praxi to často není hlavní důvod.
V reálných provozech – ať jde o kanceláře, hotely, školy, nemocnice nebo výrobní haly – rozhoduje o tom, kolik budova „sežere“, něco úplně jiného:
měření a regulace (MaR).
Nenápadný systém, který není vidět.
Nemá hezkou fasádu.
Nikdo se s ním nechlubí na billboardech.
Ale právě MaR je mozek budovy, který ve výsledku určí:
- jestli spotřeba energie bude rozumná, nebo zbytečně vysoká,
- jestli lidé budou v zimě mrznout a v létě se dusit,
- a jestli zařízení vydrží roky, nebo se bude opotřebovávat zbytečně rychle.
1) Budova je jako auto. Bez řízení nejede správně
Představ si moderní auto.
Můžeš mít výkonný motor, nové brzdy i kvalitní pneu.
Ale když nefunguje řízení, snímače a elektronika, auto nebude jezdit dobře.
U budov je to stejné.
Můžeš mít:
- nový kotel,
- moderní chlazení,
- nové čerpadlo,
- drahou vzduchotechniku,
- fotovoltaiku…
Jenže pokud měření a regulace nefunguje správně, tak to celé pracuje proti sobě.
Typická situace z praxe:
- topení topí,
- chlazení chladí,
- vzduchotechnika fouká,
- a výsledkem je… špatný komfort a vysoká spotřeba.
Ne proto, že jsou technologie špatné.
Ale protože MaR je špatně navržené nebo špatně nastavené.
2) Největší ztráty energie nejsou v technologiích. Jsou v logice
Tohle překvapí hodně lidí:
Největší plýtvání energií nevzniká proto, že je budova stará.
Vzniká proto, že systém neví, kdy a jak má energii používat.
MaR má v praxi dělat tři věci:
- měřit (kde se co děje),
- vyhodnocovat (co je potřeba),
- regulovat (aby se to stalo správně).
Jenže v reálných budovách často vidíš opak:
- měření není kompletní,
- vyhodnocení není chytré,
- regulace je „natvrdo“,
- a chybí kontrola, jestli to opravdu funguje.
A budova potom jede jako člověk, který má pořád sešlápnutý plyn.
3) Lidé si myslí, že úspora = vypnout. Jenže to je špatně
Další klasický omyl je představa:
„Abychom ušetřili, musíme to omezit.“
Tak se začne:
- vypínat vzduchotechnika,
- snižovat teploty,
- omezovat výkon,
- dávat časové programy „na krev“.
Krátkodobě to vypadá jako úspora.
Dlouhodobě to obvykle dopadne takhle:
- diskomfort
- stížnosti lidí
- poruchy zařízení
- plísně / vlhkost
- a nakonec ještě vyšší spotřeba (kvůli špatným režimům)
Dobré měření a regulace nešetří tím, že věci vypíná.
Šetří tím, že budovu řídí inteligentně.
Úspora nevzniká tím, že budova „neběží“.
Úspora vzniká tím, že budova běží správně.
4) MaR je často nejslabší článek celé stavby
Tohle je bohužel realita.
Ve stavebnictví se umí udělat:
- pěkná fasáda,
- luxusní interiér,
- drahé technologie.
Ale když dojde na MaR, často to skončí:
„nějak to propojte, nějak to nastavte.“
Jenomže MaR není detail.
MaR je to, co rozhoduje o provozní realitě.
Když je špatně:
- čerpadla běží zbytečně
- ventily oscilují (otevírají/zavírají pořád dokola)
- zařízení není v optimálním režimu
- a spotřeba roste, aniž by si toho někdo všiml
Proto se někdy stane paradox:
Nová budova má vyšší spotřebu než stará.
Ne kvůli zateplení. Kvůli řízení.
5) Tichý zabiják: senzor za 600 Kč umí vyhodit miliony
Teď trochu nepříjemná věta:
MaR stojí a padá na datech.
Jestliže má budova špatné měření, systém nemá šanci regulovat správně.
Typické problémy:
- čidlo teploty je na špatném místě
- čidlo vlhkosti ukazuje nesmysly
- tlakové čidlo je zanesené
- průtok se vůbec neměří
- CO₂ čidla nejsou kalibrovaná
- nebo se prostě „něco odpojilo“
A pak se budova chová úplně špatně – ale nikdo to dlouho nepozná.
A to je přesně to, co lidé podceňují:
Ne že budova má špatné technologie.
Budova má špatnou informaci.
A špatná informace = špatná regulace = vysoká spotřeba.
6) MaR není luxus. Je to nejrychlejší návratnost v budovách
Když se firma rozhoduje o investicích, obvykle slyší:
- zateplení
- fotovoltaika
- výměna zdroje tepla
To všechno může dávat smysl.
Jenže často existuje něco, co má návratnost rychlejší:
optimalizace měření a regulace (MaR).
Protože:
- hardware už tam je
- technologie už tam jsou
- jen je potřeba, aby systém přestal dělat nesmysly
Mnoho úspor nevzniká díky nové technologii.
Vzniká tím, že technologie konečně začne fungovat tak, jak měla.
A tohle je realita provozu:
Budova často nešetří energii proto, že má nové zařízení.
Ale proto, že má správně nastavené řízení.
7) Jak poznat, že MaR v budově nefunguje správně?
Jednoduše. Podle symptomů.
Pokud se děje něco z tohoto, je téměř jisté, že je problém v MaR:
- v jedné místnosti je zima a vedle vedro
- lidé si stěžují na průvan
- zařízení „běží pořád“
- budova má vysokou spotřebu i mimo provozní dobu
- topení a chlazení se střídají
- dispečink hlásí alarmy, ale nikdo jim nevěří
- servisní firma je „pořád na místě“
Tohle jsou přesně příznaky budovy, která nemá mozek.
Má jen svaly.
8) Budovy budoucnosti nebudou „chytré“. Budou řízené dobře
Slovo „smart building“ je dnes populární.
Ale upřímně:
budova nepotřebuje být chytrá v marketingu.
Budova potřebuje být chytrá v provozu.
Chceš dosáhnout nízké spotřeby?
Tak nepotřebuješ 200 aplikací.
Potřebuješ:
- kvalitní měření
- kvalitní regulaci
- správné režimy
- a průběžnou kontrolu, že systém opravdu dělá to, co má
A právě to je podstata MaR.
Závěr: Největší úspora energie je často skrytá v rozvaděči
Když dnes firma hledá úspory, často hledá velká řešení.
Jenže ty největší úniky energie bývají „malé“:
- špatná logika řízení
- špatné čidlo
- špatně nastavený režim
- systém, který běží i když nemá
A výsledkem je zbytečně vysoká spotřeba – týdny, měsíce, roky.
Měření a regulace (MaR) je přitom často nejrychlejší cesta, jak udělat velký rozdíl.
Bez výměny technologie. Bez stavebních úprav. Jen tím, že budova začne fungovat logicky.
A přesně tohle je typ práce, která se v praxi nejvíc vyplácí – protože každý ušetřený kilowatt se opakuje znovu a znovu. My v JARKO Industry vidíme u komerčních objektů pořád stejnou věc: když se MaR udělá správně, budova není jen komfortnější – ale hlavně přestane plýtvat.
