Článek
Moje tchyně Jana je skvělá ženská. Problém je její sestra-dvojče Milena, která pomáhala vychovávat mého muže Tomáše, když tchyně v jeho dětství bojovala s vážnými zdravotními problémy. Milena nemá vlastní děti a vidí se jako Tomášova „druhá máma“. Je taky neuvěřitelně drzá a tak trochu blázen, takže se s ní cíleně nestýkáme.
Minulý týden mi ale volala tchyně, jestli bychom za tetou Milenou nemohli zajet, že se cítí velmi osamělá a stýská se jí po Tomášovi. Je mi líto, když jsou lidé smutní, a tak jsem souhlasila, že tetě zavolám a pozveme ji na večeři. A tak jsme se dostali k té katastrofální večeři.
Domluvili jsme se, že se sejdeme v restauraci, kterou má ráda. Můj první problém s ní je její bezohlednost. Restauraci, kterou si vybrala, má od domu necelých deset minut jízdy autem. Myslíte, že přišla včas? Samozřejmě, že ne. Měla přes čtyřicet minut zpoždění a nezvedala nám telefony, když jsme kontrolovali, jestli je v pořádku.
Konečně dorazila a okamžitě na nás začala chrlit stížnosti na svůj život. Pokaždé, když přišel číšník, odháněla ho, že ještě není připravená si objednat. V tu chvíli už jsem umírala hlady a chtěla jsem si prostě objednat jídlo. Konečně byla připravena. Objednala jsem si k jídlu hranolky. Sjela mě pohledem, ale nic neřekla.
Jakmile číšník odešel, spustila: „Opravdu si myslíš, že jsou hranolky dobrá volba? V poslední době jsi dost přibrala.“ Naštěstí můj muž Tomáš to okamžitě zarazil. V podstatě jí řekl, že pokud bude mít takové řeči, vezmeme si jídlo s sebou a odejdeme. Technicky vzato neměla tak úplně nepravdu. Přibrala jsem. Ale to proto, že jsem těhotná, což ona neví. Rychle změnila téma a vrátila se ke svým stížnostem.
Když přinesli jídlo, okamžitě jsem si vzala hranolek. Těhotenské chutě a hlad udělaly své. Znovu mě sjela tím svým pohledem a já věděla, že přijde další hloupost. A chlapče, to jsem se nemýlila.
„S tím, jak jíš a přibíráš, ho musíš v posteli pěkně odpuzovat.“
COŽE?! Spadla mi čelist. Vždycky jsem byla trochu oplácaná, ale podle mého doktora jsem přibrala naprosto normální a zdravé množství váhy. Tomáš nezaváhal ani na vteřinu. Okamžitě zamával na číšníka a požádal o účet a krabičky s sebou. Teta Milena začala fňukat, že to od nás není fér, že odcházíme, že jen konstatovala zjevná fakta, bla bla bla.
Tomáš se do ní pustil a řekl jí, že se musí okamžitě omluvit. To odmítla. Když jsme odcházeli, řekl jí, ať nás nekontaktuje, dokud nebude připravená se řádně omluvit. Jsem tak vděčná za pevnou páteř svého manžela. Tchyně nám později volala a chtěla po Tomášovi vysvětlení, protože jí teta samozřejmě navykládala, jak jsme na ni byli zlí. Ale jakmile slyšela celý příběh, byla naprosto na naší straně a souhlasila, že bude nejlepší, když se s tetou Milenou nebudeme vídat.
Máte také v rodině někoho, kdo si nevidí do pusy? Jak řešíte nevhodné a urážlivé poznámky od příbuzných? Podělte se o svůj příběh nebo radu na pribehy.kral@seznam.cz.
