Článek
Stalo se to minulý víkend, ale teprve teď mi dochází, co jsem vlastně provedl. A co všechno jsem ztratil.
Vyrazili jsme s přítelkyní Anetou na pár drinků do centra. V jednom baru jsme se potkali s mou mladší sestřenicí Klárou, která s sebou vzala ještě pár kamarádek. Už jsme takhle jednou pařili a byla to sranda, tak jsme si řekli, proč ne.
Přeskakovali jsme z jednoho podniku do druhého a já jsem se neplánovaně totálně zlil. Přísahám, že v tom posledním baru mi do koktejlů snad ani nedávali nic jiného než chlast.
Když jsme se chystali k odchodu, Klára byla na tom podobně jako já. Její kamarádky se ji snažily dostat domů, ale byla úplně mimo. Aneta, která naštěstí celý večer řídila a byla střízlivá, navrhla, že Klára může přespat u nás v pokoji pro hosty. Všichni s tím souhlasili. Vždyť je to rodina, u koho by byla ve větším bezpečí, že?
Chyba. Obrovská, fatální chyba.
Dojeli jsme k nám domů. Některé části večera si musím skládat dohromady zpětně, protože mám okno jako prase. Zpočátku bylo prý všechno v pohodě. Klára zalezla do svého pokoje a Aneta jí pomohla se uvelebit.
Problémy začaly o chvíli později. Když jsem já, ve své nekonečné opilecké moudrosti, vstal z postele, nechal tam svou přítelkyni a zamířil si to rovnou do pokoje pro hosty. K mé sestřenici.
Z toho, co se dělo dál, si pamatuju jen dva detaily. Jeden z nich je asi důležitý. Pamatuju si, že mi dávala velmi… entuziastické orální uspokojení. Jak si asi dokážete představit, dělalo to dost velký hluk.
Aneta se po nějaké době začala divit, kam jsem se k čertu poděl. Prostě jsem zmizel z ložnice. Nevtrhla do pokoje, ale ty zvuky slyšela i přes dveře. Bylo jí naprosto jasné, co se děje.
Takže odešla. Prostě mě opustila. A já se jí ani za mák nedivím.
Ráno jsem se probudil s šílenou kocovinou, totálně mimo, a neměl jsem tušení, že Aneta už je pryč. Jenže jsem ležel nahý vedle své nahé sestřenice. Po posteli bylo evidentní, co se dělo. Tohle se nedalo nijak schovat.
Stále napůl opilý jsem se chtěl odplížit zpátky do svého pokoje. Ten jsem ale našel prázdný. A v tu chvíli mi to došlo.
Celý týden jsem od Anety neslyšel ani slovo. Nezvedá mi telefony, na zprávy nereaguje. Je mi jasné, že je konec. A vím, že si za to můžu jen a jen já sám.
Teď se jen modlím, aby se tahle hrůza nedostala k naší rodině. To bych se asi na místě propadl do země. S Klárou je teď samozřejmě strašně trapné ticho, skoro se mnou nepromluvila. Opět, nedivím se jí.
Takže abych to shrnul: v opilosti jsem se vyspal se sestřenicí, zničil jsem si vztah a teď trnu hrůzou, kdy se to provalí a já budu za největšího zvrhlíka a idiota v celé rodině. Což vlastně jsem.
Udělali jste někdy v opilosti chybu, která vám zničila život nebo vztahy? Jak jste se s následky vyrovnali? Napište mi na pribehy.kral@seznam.cz. Někdy i ta nejhorší zpověď může být prvním krokem.
