Článek
No a co myslíte, že se stane, když se pak jde sprchovat Eva? Samozřejmě na ni nedosáhne. Chvilku tam tak bezradně poskakuje, zkouší to všelijak, ale marně. Nakonec jí nezbyde nic jiného, než na mě zavolat z koupelny: „Peťooo, pojď mi to, prosím tě, sundat, zase jsi to nechal nahoře!“ A já? Já samozřejmě s předstíranou ochotou přiběhnu. A jako bonus ji vidím nahou. Znovu.
Musím se teda přiznat k jedné malé drobnosti, o které Eva nemá ani páru. Ta sprcha je v té nejvyšší poloze nastavená tak vysoko, že i já sám na ni dosáhnu jen tak tak, když se trochu natáhnu. Ale to ona samozřejmě neví a já si dávám pozor, aby to tak i zůstalo. Proč to dělám? Jasně, mohl bych ji vidět nahou, kdykoliv bych si zamanul, o tom žádná. Ale tohle… tohle jsou takové ty malé, chlapské radosti, taková naše malá, nevinná hra, o které ví jen jeden. A mně to takhle prostě baví.
Máte také příběh, který byste s ostatními čtenáři chtěli sdílet? Podělte se mnou o svůj příběh na pribehy.kral@seznam.cz a já jej zveřejním příště.
