Článek
Poslanecká sněmovna během svého jednání 28. února 2024 smetla ze stolu návrh na tzv. manželství pro všechny. To by zaručovalo i stejnopohlavním párům shodná práva jako v manželství. A do této oblasti patří i poměrně palčivá otázka dětí.
Poslanci nakonec přistoupili alespoň na redefinici partnerství, které přineslo legální možnost osvojení dítěte partnera. Společná adopce dítěte v páru je však v případě uzavření této formy svazku stále vyloučena. Osvojit si právně volné dítě může oficiálně jen jeden z partnerů, a to teprve od roku 2016.
Důkazem, že Česká republika má v oblasti homoparentality stále co dohánět, je i to, že ČR se stala až posledním státem Evropské unie, kde byl schválen zákon proti diskriminaci na základě sexuální orientace.
V současné době se přitom již odborníci zcela konzistentně shodují na tom, že stejnopohlavní páry nejsou v této oblasti méně schopné než heterosexuální dvojice. Mohou tedy vytvářet dostatečně funkční a stabilní vztahy, v nichž také adekvátně vychovávají potomky.
Dítě podle psychologů rozeznává mužské a ženské role i v důsledku sociálního tlaku. Genderové role je tedy schopno rozlišit v širším okolí a nachází si tak v rámci tohoto sociálního okruhu adekvátní mužské a ženské vzory. Jejich přítomnost není tedy v rámci adekvátního rozvoje dětské osobnosti v nejužší rodině nezbytná.
Umělé oplodnění je s řadou otazníků
V Česku přitom už podle aktuálních odhadů již žijí řádově tisíce dětí, které vychovávají homosexuální páry. Z hlediska praktického i právního je však cesta k vlastním dětem pro tyto rodiny značně trnitá. Ocitají se vlivem absence potřebné legislativy v pomyslné šedé zóně.
Ostatně jakkoli zabránit vzniku tzv. duhových rodin jednoduše není možné. Děti do těchto rodin přicházejí i „přirozeně“, tedy ve fázi, kdy jedinec nejprve zakládá rodinu a až následně si uvědomí a svému okolí přizná pravou sexuální orientaci, tedy se tzv. vyoutuje. V té době už tak jedno i více dětí s původním partnerem nebo partnerkou má.
Se stále otevřenějším prostředím v Česku však mnozí jednotlivci docházejí k uvědomění si vlastní sexuality už v raném věku. A touží tak po vlastních dětech se „správným“ partnerem nebo partnerkou.
Nejsnazší to v tomto směru mají ve stávajících poměrech lesbické dvojice. Těm je umožněno umělé oplodnění v centrech asistované reprodukce. Pacientkám ve věku 18 až 39 let včetně dokonce hradí 3 až 4 IVF cykly pojišťovna. Ovšem důležitou podmínku zakotvuje česká legislativa: Žena musí být ve vztahu s mužem opačného pohlaví. To částečně diskvalifikuje ženy svobodné a také lesbické páry.
Nicméně žadatelka nemusí být v manželství a lékaři nejsou oprávnění vymáhat jakékoli důkazy ohledně vzájemného vztahu dvojice. V praxi tak často umělé oplodnění může být řešením, jen je potřeba najít ochotného „tatínka“. To bývají přátelé či jiní muži v okruhu známých osob, ale často také přímo za tímto účelem vybraní adepti přes internet.
Podobně svou situaci řeší i gayové, kteří pomáhají najít východisko ze situace heterosexuálním ženám, které jsou single, ale, jak už bylo naznačeno výše, umělé oplodnění je jim bez partnera zapovězeno. Ne všechny evropské země jsou přitom takto striktní. Odlišná situace panuje například ve Španělsku nebo v Nizozemí.
Absence legislativy tlačí homosexuály do šedé zóny
Je však nutné si uvědomit, že muž, který se má stát otcem, jím nebude pouze fiktivně. To s sebou nese pozdější možné riziko, že se vůči potomkovi začne dožadovat uplatnění rodičovských práv, která ovšem reálně má. Stává se totiž otcem, jestliže k umělému oplodnění prokazatelně udělil souhlas.
Mnohé ženy se tak uchylují k jinému řešení, kdy si opatří sperma, které si aplikují samy v soukromí. Zájemce pak zůstává leckdy i ryze anonymní a také početí předchází dohoda, že nechce být zapsán do rodného listu. To, že legislativa jednoduše nepočítá s oplodněním pro ženu bez muže, je však terčem kritiky. Metoda shánění příslušného biologického materiálu takzvaně na vlastní pěst je považována za nebezpečnou, jelikož reprodukční kliniky prověřují zdravotní stav dárců.
Pro úplnost je však nutné dodat, že někteří muži se ovšem stávají skutečnými otci a na výchově potomka se reálně podílejí. Takový způsob soužití pak jednoduše připomíná situaci výše, v níž se ocitají rozvedení rodiče, kdy dítě má matku i otce a zároveň jej matka vychovává s novou partnerkou.
Stejný problém s absencí legislativního rámce pak dále vyvstává i u gayů, kteří v Česku nemají možnost tzv. surogátního (náhradního) mateřství. Tento institut je možné legálně využít například v USA. Jedinou alternativou, jak si pořídit vlastní potomky, je tak hledat náhradní matku opět samostatně. Opět zde ale existuje riziko, že žena je primární nositelkou mateřských práv, která ovšem nemá na koho převést. Může si tedy teoreticky činit na dítě nárok.
Blízké je k tomuto modelu také tzv. sdílené rodičovství. I v tomto případě dochází k početí dítěte přirozenou cestou. Prakticky ale tak, že lesbický a gay pár se domluví na jakési vzájemné „výpomoci“. Všichni se v tomto případě znají, často žijí pohromadě nebo zůstávají ve velmi úzkém kontaktu. Výhodou je, že dítě opět zná oba biologické rodiče.
Zdroje
APA, 2004. Sexual Orientation, Parents, & Children [online]. American Psychological Association. Dostupné z: http://www.apa.org/about/policy/parenting.aspx
BEYOND HOMOPHOBIA, 2008. From Russia With Hate: Paul Cameron @ Moscow State U. Sociology Dept. Dostupné z:
http://www.beyondhomophobia.com/blog/from-russia-with-hate-paul-cameronmoscow-state-u-sociology-dept/
CENTRUM PRO VÝZKUM VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ: Sociologický ústav AV ČR, v.v.i., 2016. In: Postoje veřejnosti k právům homosexuálů – červen 2016 [online].
Praha: Naše společnost Dostupné z: http://cvvm.soc.cas.cz/media/com_form2content/documents/c1/a7579/f3/ov160725.p
df
ČESKÁ TELEVIZE, 2008. Experiment: Homosexualita v dějinách [online]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10211487240-experiment/2814-homosexualita-v-dejinach/
UNICEF, 2009. Progress for children: a report card on child protection. Num 8. New York: UNICEF. ISBN 9789280644395. Dostupné také z:
https://www.unicef.org/publications/files/Progress_for_ChildrenNo.8_EN_081309.pdf
ÚSTAVNÍ SOUD, 2016. Pouhá skutečnost, že osoba žije v registrovaném partnerství, nemůže být překážkou osvojení dítěte [online].
Dostupné z: http://www.usoud.cz/aktualne/pouha-skutecnost-ze-osoba-zije-vregistrovanem-partnerstvi-nemuze-byt-prekazkou-osvoje/
STEJNÁ RODINA, Umělé oplodnění [online]. Dostupné z: http://www.stejnarodina.cz/umele-oplodneni.html
NATIONAL ADOPTION INFORMATION CLEARINGHOUSE, 2000. Gay and Lesbian Adoptive Parents: Resources for Professionals and Parents [online].
Washington, DC: NAIC. Dostupné z: https://www.childwelfare.gov/pubPDFs/f_gay.pdf
PENÍZE.cz, 2016. Očima expertů: Homosexuálové a adopce dětí? [online]. Dostupné z: http://www.penize.cz/spotrebitel/314700-ocima-expertuhomosexualove-a-adopce-deti
