Článek
Mladí lidé představují poměrně výraznou skupinu na trhu práce, která se vyznačuje specifickými charakteristikami i požadavky, které bývají často vyšší v porovnání s tím, co jsou potenciálnímu zaměstnavateli schopni nabídnout. Obecně však mladí lidé patří do kategorie zaměstnanců s relativně nízkým průměrným příjmem, což je dáno hned několika faktory. Nemohou si tak často dovolit to, co si mohly starší generace v jejich věku. Z tohoto důvodu také často oddalují zakládání rodiny nebo investice do budoucnosti (finanční i jiné).
Důvody nízkých příjmů u mladé generace
Nízké mzdy mladé generace nejsou pouze důsledkem krátké praxe, která při přijímání zaměstnanců hraje často velmi důležitou roli. Ovlivňují ji také další velmi důležité faktory, mezi které patří zejména to, jakému zaměstnání se věnují, jak často a z jakého důvodu. Jako mladá generace jsou označování lidé mezi 16 a 25 lety, kteří se buď ještě soustavně připravují na budoucí povolání, nebo již vzdělávání ukončili, lze do ní však zahrnout také osoby až do 30 let. Hlavním specifikem této společenské skupiny je to, že jsou obvykle na začátku své pracovní kariéry.
Jaké platy mohou očekávat mladí lidé
Zvyšování mzdy je zpravidla spojeno se získáváním pracovních zkušeností, ale také vzděláním, s nímž člověk do pracovního procesu vstupuje. Nevýhodou mladé generace je právě nedostatek zkušeností, kvůli kterém u si nemohou nárokovat vysoké mzdy – v případě, že se o zaměstnání uchází mladý člověk do 20 let, který již ukončil vzdělání, jedná se o osoby se středoškolským vzděláním, kterým je obecně nabízeno nižší platové ohodnocení.
Mladí lidé, kteří dosud neukončili vzdělávání (a pokračují tedy ve vysokoškolském studiu) zase nemají možnost pracovat na plný úvazek a méně odpracovaných hodin znamená vždy nižších mzdu. Studium na vysoké škole navíc nebývá pro zaměstnavatelem dostatečným důvodem pro zvýšení finančního ohodnocení. Studenti tak většinou nemohou očekávat, že si díky práci zajistí dostatečný příjem a finanční nezávislost.
Finančně nejlépe jsou na tom zpravidla mladí lidé s ukončeným vysokoškolským vzděláním, kteří již mohou pracovat na plný úvazek a často již mají alespoň minimální praxi ze zaměstnání v průběhu studií. Současná mladá generace má však tendence spoléhat spíše na kratší úvazky kvůli vlastním preferencím, případně jim trvá dlouho, než si najdou zaměstnání s dostatečným příjmem, či kvůli nepřiměřenému očekávání zaměstnání často mění.
Proč mladí lidé nešetří
Hlavním důvodem, proč mladí lidé nemají úspory, bývají již zmíněné nízké příjmy. Zejména v případě, že se chtějí osamostatnit a maximálně omezit finanční závislost na rodičích, musí mladá generace výrazně omezit výdaje a spokojit se s nižší životní úrovní. Mnoho z nich pak právě z tohoto důvodu nejenže volí zaměstnání na plný úvazek, a ještě si přivydělává dalším způsobem (tento trend je výrazný zejména v tuzemsku, v jiných regionech se setkáváme i s opačnými tendencemi, tedy s oddalováním odchodu od rodičů).
To, co mladí lidé však zahrnují do něžných životních nákladů, není obvykle spojené s opravdu nezbytnými výdaji. Mnoho mladých lidí je navyklých na poměrně vysokou životní úroveň, kterou se snaží udržet i po odchodu od rodičů. Právě kvůli tomu mají často pocit, že nejsou z poměrně nízké mzdy veškeré každodenní náklady pokrýt a nemají z čeho šetřit (a pokud nějaké úspory mají, musí z nich neustále čerpat).
Jak zlepšit finanční situaci u mladých lidí
Existuje několik kroků, které by měli mladí lidé podniknout, aby se jejich finanční situace a zejména stabilita zlepšily. Prvním z nich je optimalizace rozpočtu a identifikace položek, které se možná jeví jako nezbytné, ale nejsou. Klíčové je volit levnější varianty základních potřeb, a také omezování aktivit, které jsou příliš drahé (jedná se třeba o sportovní aktivity, dovolené, kulturní akce apod.). Právě optimalizovaný rozpočet může odhalit místa, kde se dá ušetřit, a umožní tak i mladým lidem vytvářet rezervy místo jejich čerpání.
Závěr
Finanční stabilita současné mladé generace nevykazuje příliš pozitivní tendence. Důvodem jsou jednak nízké příjmy, jednak často neschopnost vytvářet finanční rezervy. Stále více mladých lidí tak velmi zvažuje osamostatňování či zakládání vlastní rodiny. Nízké platy příslušníků této generace jsou dány především krátkou praxí, nižším vzděláním, ale také nedostatkem času promítajícím se do nižšího počtu odpracovaných hodin. Mnoho mladých lidí však záměrně pracuje na kratší úvazek, aby měli více času věnovat se svým zájmům, případně pracují v zaměstnání, které je pro ně nevyhovující z hlediska preferencí. Nedostatek financí se promítá i do jejich neschopnosti vytvářet finanční rezervy, která je však většinou důsledkem návyku na vyšší životní standard.
1) Průzkum: Většina mladých Čechů si přivydělává kvůli finanční nezávislosti
2) Why young people are earning less
3) Gen Z savings crisis: How can young people start saving?
