Článek
Když čtu na internetu obdivné komentáře pod snůškou nesmyslů od opozičních poslanců, nevím, jestli se smát, nebo brečet. „Fialova drahota“ se před Vánoci projevovala narvanými nákupními vozíky, přecpanými parkovišti u nákupních center a miliony balíků na cestách mezi e-shopy a našimi domovy. Jen obchodníkům se šperky a zlatem rostly tržby v předvánočním období o desítky procent.
Taky se stresovalo s úklidem a pečením aspoň deseti druhů cukroví, takže pár týdnů byla hlavním červeným hadrem veřejných diskusí cena másla. Jako by ho obchody nezdražovaly každý rok vždy, když je o něj větší zájem. Okna a zahrady byly ověšeny méně či více vkusnými světelnými dekoracemi. Firemní večírky v plném proudu, adventní trhy narvané lidmi, tak jaká bída?
Neskákejte na lep politikům, jejichž jediným marketingem je nadávání na vládu a absurdní plány, jak všechno udělají jinak. Neudělají, ale slibem nezarmoutí. Naštvaný volič jim skáče na předvolební vějičky snadněji než volič myslící na základě faktických informací, ne dojmů a hesel.
Radujte se z každého dne
Každý den je něco, co nám může udělat radost. Třeba, když na vás doma někdo čeká, otevřete dveře a tam voní večeře, dítě dostalo jedničku ve škole, v tramvaji se na vás někdo usmál, v televizi je váš oblíbený pořad… Stačí se rozhodnout, že i to, co považujeme za samozřejmé, budeme brát s vděčností. Je totiž strašně moc lidí, kteří nic z toho nemají.
A nemusíte se za nimi vydat ani do exotických destinací, kde žijí lidé na kvalitativně zcela odlišné životní úrovni než u nás. Lidé, kteří jsou na tom mnohem hůř než vy, žijí možná i někdo blízko vás – soused, který je úplně sám, rodina s dítětem, které nikdy ze školy jedničku nepřinese, protože se do ní ani nikdy nepodívá, paní, která je slepá, takže nepozná, že se na ni někdo usmívá…
Češi jsou dost zamračení. Tváří se naštvaně, i když není pondělí a oni právě nejedou do práce. Nemusíme se právě cítit nonstop „happy“, abychom mohli být spokojení se svým životem. A klidně se i jen tak usmívat na úplně cizí lidi.
Jedna moje známá se rozhodla radovat i z adventu – nepekla žádné cukroví, uklízela jako obvykle a místo obřích útrat za dárky nakupovala maličkosti, ale vždy takové, aby obdarovanému udělali co největší radost. Chodila na koncerty, přispěla na pár dobročinných projektů, a hlavně se těšila na vánoční setkání s rodinou a přáteli. Dělala si prostě místo stresování radost.
Letos budou volby, nebuďte naštvaní celý rok!
Někteří politici s českou naštvaností počítají ve svých předvolebních kampaních. Dělá jim dobře, když vyprovokují vlnu vzteku a odporu proti svým politickým protivníkům. Milují negování všeho, místo hledání nejlepších řešení jen zdržují a sabotují práci jiných. A rozeštvávají veřejnost. Většinou neumí nic, ale sebepropagace jim jde velmi dobře. Naopak politikům, kteří se snaží věci posouvat a měnit k lepšímu, na vlastní reklamu obvykle tolik času nezbývá.
Chcete snad být naštvaní celý předvolební rok? Chcete, aby vás sliby přesvědčovaly lépe než skutečné činy? Chcete se trápit při politických hádkách s rodinou a přáteli, aniž byste v tom viděli nějaký smysl? Nedávno se tomu věnoval nový pořad České televize Fenomén doby: Rozdělená společnost. Opravdu jsme tak naštvaní, že už spolu nemůžeme ani mluvit?
Přemýšlejte, komu dát hlas, ale nenechte se vmanipulovat do bubliny věčné naštvanosti a ukřivděnosti. Máme na víc než jen vzteklé reakce na sociálních sítích. Jen se nesmíme nechat rozdělovat a rozeštvávat, ale naopak hledat spíš to, co nás spojuje, ne to, co nás rozděluje. Taky mám obavy z toho, jak to po volbách dopadne a mám kolem sebe lidi, kteří si myslí, že jejich favorité by všechno dělali lépe než ti mí. Ale přece je kvůli tomu nezatratím? Prostě s nimi politiku nebudu řešit. Vyhnu se tak zbytečným hádkám a radši se mile usměju na roztomilou babičku v parku. Život je moc krátký na to, abychom ho prožili s věčně naštvaným výrazem na tvářích. Zkuste to změnit i vy.
Zdroje:
1) Obchodníkům se zlatem před Vánocemi rostly tržby o desítky procent
2) Fenomén doby: Rozdělená společnost
