Článek
Izraelské ozbrojené síly v pondělí hlásí, že se jim povedlo získat zpět kontrolu nad izraelskými obcemi u hranice Pásma Gagy, které v sobotu bylo terčem útoku ozbrojenců z hnutí Hamás. Ovšem i nadále v místě probíhají silné boje a tamní média hlásí 1300 mrtvých a na 5000 zraněných, mezi nimiž je i několik desítek cizinců. Izraelská vláda se rozhodla Gazu odříznout od zbytku země, evropské země začaly přehodnocovat dlouhodobé financování Palestinců a snaží se za každou cenu evakuovat své občany. Izraelský ministr neprodleně po útoku na své hranice nařídil úplnou blokádu Pásma Gazy. Nefunguje elektřina, dovoz potravin, vody, ale i paliva.
Izrael povolá na 300 tisíc rezervistů
Izraelská armáda odpovídá protiútokem, do zbraně má být povoláno na 300 tisíc rezervistů, kteří se budou postupně shromažďovat na jihu země. S největší pravděpodobností však Izrael bude proti palestinské skupině Hámas bojovat všemi možnými silami a nastane podobná situace, kterou jsme mohli sledovat na Ukrajině nebo Rusku. Je jen otázkou času, kdy Izrael přijde s povolávacími rozkazy, které nakážou mužům, ale i ženám bojovat za svou zem.
Vyhlášení války by také znamenalo pro Izrael ustanovení nouzové vlády obsahující členy všech politických stran.
Válečná výroba
Pokud pomineme všeobecné přesvědčení o vlastnictví jaderných zbraní Izraele, je zapotřebí se na tuto zemi dívat minimálně z pohledu coby světového lídra v inovacích krátkých a dlouhých kulových palných zbraní. Israel Weapon Industries je státní společnost, která vyrábí zbraně převážně pro izraelské bezpečnostní složky, avšak malé procento jejich zbraní míří i do zahraničí, kde se těší velké oblibě. Mezi její nejznámější výrobky patří samopal Uzi, Jericho 941, Barak nebo kulomet Negev a útočné pušky Galil a Tavor. Jestli v minulosti izraelské firmy s tímto artiklem vycítily příležitost při válečném konfliktu na Ukrajině, nyní se situace zcela otáčí. Firmy nadále nebudou přislibovat zbrojní zakázky pro evropské členy NATO jako doposud, ale budou vyrábět čistě pro vojenskou potřebu své země. Je tedy jen otázkou, kdy země přejde na válečnou výrobu a výrobci zbraní dostanou de facto neomezené finanční prostředky na výrobu vojenského vybavení.
Izraelské obranné síly
Izraelské obranné síly se od řady dalších armád liší hned v několika faktorech. Je zde zavedena povinná vojenská služba žen, pevná struktura a výhodou je i větší provázanost mezi pozemním vojskem, letectvem a námořnictvem. V současnosti je v Izraeli aktivních 176 tisíc vojáků a případných 408 tisíc rezervistů. Ne nadarmo je považována izraelská armáda za jednu z nejlepších na světě.
Je proto pochopitelné, že v případě propuknutí války mezi Izraelem a Palestinou dojde k zpřístupnění leteckých skladů munice. Malá osmimilionová země disponuje nepřeberným množstvím kvalitních bezpilotových letounů, radarů, satelitů, víceúčelových bojových letadel, stíhaček a mnoho dalšího. I když část svého vybavení poskytl Izrael Ukrajině v boji s Ruskem, přesto v množství pilotní techniky patří mezi světovou špičku.
Země OSN hlásí účast v této válce
OSN svolala mimořádné zasedání kvůli probíhajícím bojům. Všechny země OSN projevily účast o válečném konfliktu jednat, ovšem názory jednotlivých zemí jsou přinejmenším rozporující a OSN tak nepřišlo s žádným společným prohlášením. Členové v řešení tohoto konfliktu nejsou jednoznační.
USA žádá o radikální odsouzení palestinské skupiny Hamás, jejíž jednání si již vyžádalo tisíce obětí stovky zajatců z řad civilistů.
Rusko je má však na celou situaci jiný pohled. Chce okamžitě zastavit boje a přejít k příměří a smysluplnému vyjednání. Dle názoru ruského velvyslance Vasilije Nebenzia je vše jen výsledek doposud nevyřešených problémů.
Spojené arabské emiráty přichází s jednoznačným řešením, jak celý konflikt vyřešit v co možná nejkratší době, a to uznáním dvou samostatných států. Je pochopitelné, že za bernou mincí odporu je otázka suverenity mezi Palestinou a Izraelem.
Konflikt z pohledu mezinárodního práva OSN
Počínání OSN je ve válečných konfliktech přinejmenším diskutabilní. Země OSN vyjadřují Izraeli podporu, jejich případná vojenská pomoc je však možná až za předpokladu, že dojde k oficiálnímu vyhlášení války. Pokud by se do bojů následně přidala jiná země, vstupuje i ona do války a v souladu s chartou OSN je na ní oprávněn Izrael pohlížet jako na nepřítele. Pokud by tak například Hámasu byly touto zemí dodávány střelné zbraně či munice, může na tyto transporty Izrael legálně útočit.
Proto slovo „válka“ nebylo ze slov zástupců Ruské federace nikdy vyřčeno. Jednalo by se o oficiální vyhlášení války, které by znamenalo okamžitou angažovanost spojenců OSN v čele s USA a zeměmi Evropy. Ty by v daný okamžik neposkytly pouze pomoc v podobě dodávek střelných zbraní, ale zapojily by se do války i vojensky. Je však zapotřebí říct, že situace je s ohledem na neangažovanost Ukrajiny v OSN přeci jenom trochu složitější.
Zdroje
1) OSN se nedokáže shodnout na společném prohlášení k válce v Gaze
2) Izrael zaútočil na Pásmo Gazy, cílil na továrny na výrobu zbraní
3) Israel at war with Hamas after unprecedented attacks
4) War in Israel
