Nepřekročitelné linie ruské propagandy: Kam dále s Ukrajinou?

Rusko vyhrálo válku. Nikoli, žádná poplašná zpráva. Ve skutečnosti byla ruská námořní blokáda Ukrajiny v uplynulých dnech flagrantně prolomena.

Rusové však zdárně pokračují v šíření dezinformací. Výčet úspěchů na frontě je již podle ruské propagandy oficiálně delší než soupis údajných potomků a utajených milenek ruského prezidenta. Co všechno se (ne)stalo a jak vypadají takové pohádky na ruský způsob? Byť je nutno uznat, že následující čtení rozhodně není vhodné pro děti.

Podle analytiků byla od počátku celá strategie invaze založena na tvrzení, že Ukrajina není skutečná země a že v důsledku se Ukrajinci takzvané denacifikaci příliš dlouho bránit nevydrží. V průběhu válku Kreml důsledně popřel útoky na civilní cíle včetně masivního útoku na mariupolské divadlo. Propaganda se nevyhnula ani masakru v Buči, jež se stala symbolem válečných zvěrstev. Ruské weby se naplnily prohlášeními, že mrtví byli pouze komparzem.

Ostatně Ukrajince podporuje řada evropských zemí. Slovenská vláda schválila zaslání stíhaček MiG-29. Poměrně osvědčenou metodou, jak si poradit s ruskou invazí, se staly i raketomety HIMARS, které Ukrajincům dodaly Spojené státy. Ti s nimi poté zdárně likvidovali ruská skladiště, velitelská stanoviště a místa soustředění jednotek.

Očividné selhávání putinovské armády tak obrátilo svou destruktivní sílu na Ukrajině především proti civilním cílům a kritické infrastruktuře.

Na sociálních sítích přitom ruské ministerstvo obrany intenzivně zveřejňovali záběry, kterak jejich armáda úspěšně ničí západní techniku, jíž nasadily ukrajinské útočné jednotky v rámci protiofenzivy.

V brzké době tak s vysokou pravděpodobností můžeme očekávat zvrat v celé situaci. Ve hře je brzký vstup ukrajinských vojáků na Krym. Experti prorokují také to, že situaci na frontě může změnit použití stíhaček F-16, na nichž již v současné době ukrajinští vojáci trénují.

Ve hře je též členství Ukrajiny v NATO, případně i pronájem části krymského přístavu Turecku, Spojeným státům a dalším státům NATO, které budou mít zájem.

Zdá se tak, že nepřekročitelné hranice stanovené Ruskou tak úplně nedotknutelnými nebudou. Jadernými zbraněmi se to v Rusku zatím jen hemží, ale pouze slovně. Je ovšem otázkou, jestli kvůli zanedbané údržbě mohou být vůbec funkční. Navíc je nutné si uvědomit, že jejich reálnému užití striktně brání „Velký bratr“ z Číny.

Vrchní představitelé Ruska, jako je především ruský premiér Medveděv nebo ministr obrany Šojgu, se tak zatím vzmohli pouze na výkřiky a vyhrůžky.

Není tak momentálně nejvyšší čas se prioritně zaměřit na zahraniční politiku? Jistě by šlo o mnohem konstruktivnější krok, než je dopřávání pozornosti Vladimiru Putinovi i jeho „věrným“, jako je nejen premiér Medveděv, ale také ministr zahraničních věcí Lavrov, který se dopustil očividné lži, kdy v předvečer invaze výslovně prohlásil, připomeňme si onen „památný“ výrok, že Rusko na Ukrajinu neútočí a vše je jen zpravodajská hra.

Kromě vztahů s brzy vítěznou Ukrajinou existují navíc i další sféry vlivu Ruska jako Turkmenistán, Arménie, Tádžikistán a Kyrgyzstán. Právě na ty se může evropská i přímo česká politika zaměřit. Ostatně i Rusům nejbližší Bělorusové momentálně usilují o vstup do EU.

1) Nepřekročitelné linie ve válce na Ukrajině: https://en.wikipedia.org/wiki/Red_Lines_in_the_Russo-Ukrainian_War

2) Červené linie blednou: https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-cervene-linie-ruska-ztraceji-barvu-40437430

3) Putinova válka postavená na lžích: https://medium.com/voices-of-the-armed-forces/putins-war-is-built-on-lies-ffe67c501bc5