Hlavní obsah
Lidé a společnost

Rusko-čínské manželství: Domácí pohodička, anebo jen přehrávání na veřejnosti?

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Foto: Autor: Autor neznámý, Propagační materiál k přátelství mezi Sovětským svazem a Čínskou lidově demokratickou republikou

Stojí za sebou a podporují se navzájem. Pokud se ale na jejich přátelství podíváte blíž, zjistíte, že nejde až tak o vzájemnou náklonnost, jako o zachování jejich diktátorských režimů a vlastní důležitosti Vladimíra Putina aSi Ťin-pchinga.

Článek

Rusko dlouhodobě nepatří mezi favority spolupráce na mezinárodním poli. Loňská invaze na Ukrajinu tak Rusko posunula za hranice toho, co jsou ochotny ostatní země jim prominout. Celý svět se musel postavit potížím, které tahle válka způsobila a tento stav se zatím nelepší.

Čína má o něco lepší postavení, přesto má také pošramocené vztahy se Západem, a to hlavně s USA. Joe Biden se nikdy netajil tím, že má k Číně vyhraněný postoj a tomu odpovídají i některá jeho rozhodnutí z pozice prezidenta USA. Přesto je Čína jejich největším hospodářským konkurentem. Ač se Čína staví ke konfliktu na Ukrajině naoko neutrálně, již dávno vyšlo najevo, že Rusko podporuje. To Biden Tchaj-wan podporuje otevřeně a nebojí se říci, že by mu v boji o svou nezávislost pomohl.

V roce 2013 se Putin a Si potkali na Summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství. Našli mezi sebou shodu, která oba dva překvapila a Putin tehdy improvizovaně oslavil své 61. narozeniny s novým přítelem. Jsou prakticky stejně staří, oba měli otce v bojích za 2. světové války a neměli to snadné. Z obou dvou se stali autoritářští vládci, kteří potřebují, aby jejich režim přetrval za každou cenu. Přesto oba tvrdí, že jejich přátelství je pevné a opravdové, a proto na něj nemá žádný negativní dopad ani invaze na Ukrajinu.

Potřebují se

Nepoznamenané vztahy a čínská neutralita jsou jen maskami toho, o co mezi Ruskem a Čínou jde. Rusko potřebuje spojence, který je mocný a pomůže nahradit zbytek světa, který Rusko zavrhl. Čína je proto pro Putina nejlepší a také jediné řešení. Si Ťin-pching však nejvíc potřebuje, aby Kreml zůstal v nynější podobě. Pád Ruska by mohl být předzvěstí toho, že i Čína by se mohla potýkat s těmito problémy. Čína nyní využívá svého postavení a výhod, které jí z toho plynou:

  • Ponaučení Si Ťin-pchinga o tom, jak se rozhodně nechovat při bojích o Tchaj-wan a že svou armádu musí mít dokonale pod palcem stejně jako obyvatelstvo.
  • Ekonomika v Číně má velký prospěch z ruské izolace. Firmy zde mohou expandovat a ruské zboží je prodáváno za nižší ceny, jelikož je potřeba rozhýbat tok peněz. Odchodem západních společností přišlo Rusko o 40 % HDP.
  • Nadvláda Číny, pokud Putin tuhle válku ustojí, je samozřejmostí. Ze zdánlivě rovného přátelství se tak stane šéf a podřízený. Geopoliticky i ideologicky je Rusko pro Čínu výhodné, ale musí být stabilní v základech.

USA a Joe Biden brojí proti Číně stále víc. Přísné kontroly importu a exportu a varování před jejich technologiemi je jen začátkem. Čínské lži ohledně podpory Ruska staví i ty nerozhodné na stranu Západu. I Čína by se tak brzy mohla potýkat s řadou problémů ohledně sankcí a potížím v obchodní sféře. O to víc pak bude potřebovat ruského poskoka.

Sluha a spíž

Čína je schopna Rusko zásobovat věcmi běžné spotřeby a dalšího zboží. Export do Ruska zaznamenal nárůst o 75 %. Největší ruské bohatství je v ropě a zemním plynu. Vzpurný krok s odepřením plynu světu, Rusko vyvolalo sice velké reakce a obavy, Západ i Evropa se však dokázali spojit, potíže vyřešit a krizi překlenout. Kromě toho Rusko disponuje také dalšími nerostnými surovinami a vzhledem k mezinárodní situaci je dodává do Afriky (která je však hospodářsky pod čínským dozorem) a do Indie (která může snadno přejít ke zbytku světa), a proto je pro ně dobré moci je exportovat do Číny. Ta kupuje levněji a časem by mohla Rusko mít opravdu jen jako spižírnu, kam si za drobný poplatek přijde pro zásoby. Putin sice nejspíš nevěří, že by to jeho přítel Si udělal, ale sám by se na jeho místě nezachoval jinak. Přátelství nadevše.

Asijská slušná neutralita

Asijské chování má svá specifika a je pověstné, že neradi jednají na rovinu. I Čína se teď vykrucuje a mlží ohledně podpory Kremlu. Navenek se od ruské invaze na Ukrajinu distancuje, dokonce prodává ukrajinské straně ropu z Ruska. Jejich vzájemné obchody jsou čisté jak lilium, jde pouze o spotřební zboží, které Rusko potřebuje. Kdo jiný by jim totiž pomohl? Není ale žádným tajemstvím, že právě tohle navenek naprosto nevinné zboží je zároveň technologií pro zbraně a armádu. Ukrajinští vojáci také údajně nachází stále více součástek čínského původu, které zbydou na jejich území po ruských vojácích.

Čína podporou ekonomiky Ruska popichuje Západ, jelikož je to bráno jako záměrné tlumení dopadu západních sankcí. Ačkoli sám Si Ťin-pching není z Putinovi invaze nadšený, souhlasí s tím, že důvodem vstupu Ruska na ukrajinské území bylo NATO a jeho roztahovačnost. Zároveň i použití zbraní NATO Ukrajinou na ruském území by Čína považovala za důvod k aktivnímu zapojení. Putin tedy jakoby sám na sebe má za zadnicí Čínu a věří, že to dobře dopadne.

Čína by byla ráda, kdyby konflikt na Ukrajině skončil, nicméně nedaří se jí najít společnou řeč obou stran. Jako člen OSN je pověřena nějakým způsobem pomoci k míru, ale čínský plán nepřijala Ukrajina, Evropa ani USA. Jak Čína chce dospět k míru bez ohrožení vlastních cílů je zatím tedy záhadou.

Rusko ve svém chování naopak provokuje i samotnou Čínu. Remcání o tom, že podpora Číny je malá a nedostatečná prozrazuje ruskou nadutost. Je pravda, že jsou doby, kdy naopak Čína byla vděčná Rusku za pomoc, ale dnes je dnes a Peking pozoruje neschopnost Kremlu, o které je stále víc přesvědčen. Nepokoje v Rusku a pokusy o puč jsou pro Čínu znakem, že Putin si neumí sjednat pořádek. O to snazší by pak pro ni bylo prorůst Ruskem a, ač mírově, ho obsadit.

Nucení spojenci

Čínskou zdánlivou neutralitou a tvrzením, že zbraně a armádní technologie Čína Rusku nedodává, vznikl Rusku problém, kde si zbraně opatřit. Jednou z možností je Severní Korea, odkud ale může pocházet velmi nekvalitní zboží. Je zde však určitá jistota, ačkoli Rusko by poté muselo na oplátku podpořit Severní Koreu při konfliktu s Jižní Koreou. Další možností je Írán. Jejich drony už se stihly ve válce na Ukrajině ukázat několikrát a jejich použití ruskými vojáky je naprosto běžné. Íránské lodě spolu s ruskými se často ztrácí z lodních radarů ve stejnou dobu a je zde pravděpodobnost dodávek mimo oficiální cesty a nejspíš i mimo oficiální zboží. Jde tu však v podstatě o reexport zboží z Číny, opět se ukazuje její svrchovanost.

Padaj bomby, padaj… a je jedno kam

Ruské bombové útoky na ukrajinském území nejsou už žádnou novinkou. Asiaté však bývají hákliví na vlastní území a majetky. Rusku se povedl opravdu povedený kousek, když během bombardování Oděsy zasáhlo i čínský konzulát. Nedošlo sice k žádným újmám na životech, jsou poničena okna a zdi, ale přesto si nejspíš vyslechne Putin pěkné kázání. Čína vydala vyjádření, že na ukrajinském území se jejím občanům nic nestane. Jak to chce zařídit, ví však jen Buddha. Čína svým poměrně vlažným způsobem vypořádání se s tímto útokem zároveň souhlasí s tím, že je to jen odpověď na údajné teroristické útoky na Kerčském mostě, který pojí Krym s pevninou.

Čína kromě poničené budovy ambasády podle ukrajinských zpravodajců přišla také o obilí, které mělo být z Ukrajiny exportováno právě k nim. Zničení zařízení a skladů pro vývoz surovin a hlavně obilí Rusko totiž ničí záměrně, aby Ukrajině ještě přihoršilo.

Diktát porazí kompromis

Režimy, kde je jeden diktátor, kterému se vše podřídí, jsou pro moderní svět již dávno minulé. Řada mladších lidí si dnes nedokáže uvědomit, nakolik je svoboda myšlení a slova důležitá a cenná. Dnešní teenager si neumí představit, že by něco nemohl postovat, lajknout nebo sdílet online. Přesto tyto doby byly a konflikt na Ukrajině nám ukazuje, že ještě stále někde přetrvávají. Rusko se snaží o propagandu i cenzuru a není žádným tajemstvím, že i čínský vůdce by se ve snaze udržet ve svém státě poslušnost by zašel jakkoliv daleko.

Západní svět se obrátil k demokracii a postupně se šíří. I my jsme vlastně nedávno byli Východem a dnes jsme tam, kde máme být, ve středu Evropy. Ze všech stran se na nás valí, že kompromis, komunikace a diskuze je řešením všeho. Lídři západního světa se proto vždy snaží najít mírovou cestu a ví, že někdy musí ustoupit a někdy dokonce i někdo jiný přijde s výborným řešením. Spolupráce je pak smysluplná a také přínosná pro všechny. Zda tyto principy někdy pochopí i v Číně můžeme jen neurčitě hádat, s Ruskem se zdá být dohoda naprosto nemožná. Obě tyto velmoce jsou zaťaté ve svých pravdách a neumí ustoupit. Jakýkoliv argument je pro ně útokem a vytyčují si hranice, jako by už měly vyhráno. Nepřátelský a povýšený přístup jim pak jen dodává na odpudivosti, oni to však omylně považují za respekt.

Zdroje

1) Jakou podporu dává Čína Rusku https://www.bbc.com/news/60571253

2) Jak chce Čína balancovat válečnou situaci https://thesoufancenter.org/intelbrief-2022-march-4/

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz