Peklo na kůži, které se vrací. Pásový opar číhá v každém, kdo měl neštovice

Paní Jana (56) si myslela, že si jen namohla záda při práci na zahrádce. „Cítila jsem takové divné pnutí, jako by mě někdo pálil žehličkou,“ vzpomíná na začátek svého trápení. O dva dny později se jí na boku objevil pás červených pupínků. Mávla nad tím rukou, namazala to mastí z lékárny a šla do práce. To byla ale chyba.

O pár dní později už bolestí nemohla ani spát, ani nosit tričko. Lékař jí oznámil diagnózu, kterou nechtěla slyšet: pásový opar. A co hůř, přišla pozdě na léky, které mohly průběh zmírnit. Jana není sama, s touto nemocí se setká každý třetí Čech a riziko prudce stoupá po padesátce, kdy naše imunita přestává být tak ostražitá jako zamlada.

Většina z nás si tím prošla. Ve školce nebo ve škole jsme chytili plané neštovice, pár dní se škrábali, měli horečku a pak byl klid. Jenže tenhle virus je zákeřný. Z těla totiž nikdy úplně nezmizí. Schová se v nervových uzlinách podél míchy a trpělivě čeká. Na co? Na stres, na chřipku, na úraz nebo prostě jen na to, až zestárneme a zeslábneme.

Jakmile vycítí příležitost, probudí se a vydá se po nervových vláknech zpátky ke kůži. Proto se mu říká „pásový“ – většinou se totiž vyskytuje v pásu na jedné polovině těla, nejčastěji na hrudníku, bedrech, ale klidně i v obličeji, což je vůbec nejnebezpečnější varianta, protože může poškodit zrak.

Spouštěčem může být cokoliv, co vyčerpá organismus. Úmrtí v rodině, dlouhodobé starosti v práci nebo i obyčejné prochladnutí. Ženy, které toho na svých bedrech často nesou víc než dost, jsou snadným terčem. Imunita oslabená stresem prostě přestane virus hlídat a ten udeří plnou silou.

To nejhorší na pásovém oparu není ani tak ten nevzhledný výsev puchýřků, který se později mění ve strupy, ale ta bolest. Pacienti ji popisují jako šlehání plamenem, bodání jehel nebo elektrické šoky. A co je na tom nejděsivější? Tato bolest může přetrvávat i měsíce nebo roky poté, co vyrážka zmizí. Říká se tomu postherpetická neuralgie a je to strašák, který dokáže ze života udělat peklo.

Lékaři proto varují: nehraje si na hrdiny. Pokud ucítíte nevysvětlitelnou pálivou bolest na jedné straně těla a objeví se zarudnutí, okamžitě běžte k doktorovi. Na nasazení antivirotik je totiž ideální okno do 72 hodin od výsevu. Jakmile se to prošvihne, léky už tak dobře nezabírají a hrozí právě ty dlouhodobé následky.

Co s tím můžeme dělat? Kromě klidu na lůžku a léků proti bolesti pomáhají vitamíny skupiny B, které vyživují nervy. A existuje i prevence. Dnes už je možné se nechat proti pásovému oparu očkovat. Není to sice zadarmo, ale když si představíte měsíce v bolestech, možná je to investice, která se vyplatí víc než nová kabelka.

Zdraví máme jen jedno a tenhle „dáreček“ z dětství se nám může ošklivě vymstít, když to budeme nejméně čekat. Nepodceňujte varovné signály svého těla.

Zdroje: