Hlavní obsah

Lucka (17): Máma mi tvrdí, že Iva je její kamarádka. V její historii hledání jsem ale našla opak

Foto: Freepik

Moje máma mě vychovává sama a je to ta nejlepší ženská na světě. Poslední dva roky je šťastnější než kdy dřív, a to díky své „nejlepší kamarádce“ Ivě. A já teď vím proč. Jen nevím, jak jí říct, že to vím.

Článek

S mámou (36) jsme na všechno samy. Táta se na nás vykašlal, když mi byly tři, a odjel s nějakou Němkou, kterou potkal na brigádě v Drážďanech. Od té doby o něm neslyšíme. Máma dře jako kůň v jedné účetní firmě, jen abychom se měly dobře, a já ji za to neskutečně obdivuju.

Co si pamatuju, nikdy neměla žádného chlapa. Nikdy nikoho nehledala, nikdy nerandila. Celý její svět jsem byla já a její práce. Miluju ji nade vše, ale vždycky jsem si všímala toho stínu smutku v jejích očích.

Před dvěma lety se ale všechno změnilo. Na mých atletických závodech potkala Ivu, maminku jedné holky z mého týmu. Slovo dalo slovo a staly se z nich nerozlučné kamarádky.

Zpočátku mi to, přiznávám, trochu vadilo. Najednou tu byl někdo, kdo si uzurpoval mámin čas. Ale když jsem viděla, jak moje máma po letech doslova rozkvetla, všechen můj počáteční odpor byl ten tam.

Začala se smát. V očích se jí objevily jiskřičky, které jsem tam nikdy předtím neviděla. Byla šťastná. Opravdu šťastná, takovým tím nakažlivým způsobem.

Jejich přátelství bylo intenzivní. Jednou týdně spolu chodily na večeři nebo na skleničku, pořád si volaly přes WhatsApp a Iva u nás byla častěji než naše stará kočka. Stala se součástí naší malé rodiny.

Pro mě to byla prostě jen velmi blízká kamarádka mé mámy. Až do minulého týdne.

Máma chytla do notebooku nějaký virus, tak jsem jí ho večer odvirovávala. Když jsem po vyčištění počítače otevírala prohlížeč, abych zkontrolovala, jestli všechno funguje, zůstala mi tam viset otevřená historie hledání.

A přímo nahoře svítil odkaz na článek z Proženy.cz. Název byl: „Jak na bezpečný sex mezi dvěma ženami.“

V tu chvíli mi to došlo. Jako by do sebe zapadly všechny dílky skládačky, o kterých jsem ani nevěděla, že je mám v ruce.

Najednou to všechno dávalo smysl. Ty její časté „přesčasy“ v práci v poslední době. To, jak si najednou začala prát prádlo tajně a sama, i když jsme ho vždycky házely do jednoho koše. Ty dlouhé pohledy, které si s Ivou vyměňovaly, když si myslely, že se nedívám.

Vůbec nejsem naštvaná. Ani v šoku. Vlastně jsem neuvěřitelně šťastná. Šťastná za svou mámu, která po všech těch letech samoty a dřiny našla někoho, kdo ji dělá šťastnou.

Jediné, co mě trápí, je to, že se mi to bojí říct. Že má pocit, že by to přede mnou měla tajit. Chci jí dát najevo, že je to naprosto v pořádku. Že ji podporuju a mám radost s ní.

Ale jak to udělat? Přijít za ní a říct: „Hele mami, vím, že spíš s Ivou, a je to super“? To by asi nebylo úplně ono.

Potřebuju najít ten správný způsob, jak jí otevřít dveře, aby se mi mohla svěřit sama. Aby věděla, že ať se děje cokoli, vždycky budu stát při ní.

Máme obě v pondělí volno. Zkusím něco vymyslet. Možná jen tak mezi řečí prohodím, jak je skvělé, že má Ivu, a jak moc jí to přeju. Uvidíme. Držte mi palce.

Máte v rodině tajemství, které jste pomohli odhalit s láskou a pochopením? Podělte se o svůj příběh na pribehy.kral@seznam.cz. Někdy je nejtěžší udělat ten první krok.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz