Článek
Musím se přiznat, že když jsem si četl reakce na můj předchozí, poněkud zoufalý příspěvek o Aniččině „posedlosti“ Pokémony, bylo mi fakt trapně. Většina z vás měla pravdu – nebyl problém v Aničce, ale ve mně. A hlavně v mých takzvaných kamarádech.
Takže, jak jeden z vás navrhoval, sedl jsem si s Aničkou a promluvil si s ní. Vysvětlil jsem jí, že se nestydím za její koníček jako takový, ale spíš jsem nechtěl, aby slyšela ty jedovaté řeči, co o ní moji „kámoši“ vedli za jejími zády. Ona na to řekla, že ji jejich názor absolutně nezajímá, že prostě dělá to, co ji nejvíc baví. Strašně jsem se jí omluvil. Byla skvělá, dokonce souhlasila, že trochu přeorganizuje svoje plyšáky Pokémonů, aby nám v bytě nezabírali tolik místa. To od ní bylo fakt milé.
No a pak to přišlo. Před pár hodinami k nám ti moji „kamarádi“ dorazili na návštěvu. Netrvalo dlouho a začali si z Aničky zase utahovat. A to i přesto, že tentokrát měla všechny plyšáky uklizené u nás v ložnici, ani jednou se o Pokémonech nezmínila, ani neotevřela tu jejich aplikaci Pokémon GO. Prostě nic. Tentokrát jsem už ale vybuchnul já.
Abych to zkrátil – letěli. Uvědomil jsem si totiž, že oni nemají problém s koníčkem mé holky, oni mají problém s mou holkou jako takovou. A já jsem jejich chování jenom podporoval tím, že jsem dřív nereagoval. Řekl jsem jim, že oni jsou ti, kdo potřebují dospět, a ať se u nás ukážou, až se přestanou chovat jako naprostí trapáci.
Abych Aničce ukázal, jak moc mě to mrzí, a abych taky líp pochopil její hobby, stáhnul jsem si tu aplikaci taky. Takže teď se snažím co nejrychleji nasbírat zkušenosti a zvýšit si level, protože Anička má nějakou misi, kde potřebuje vyměnit Pokémona s kamarádem, a na to já musím mít aspoň desátou úroveň. Je to docela sranda, musím říct!
Díky za všechny vaše komentáře, i za ty drsnější – asi to byl ten budíček, co jsem potřeboval. Místo stydění se za přítelkyni teď chytáme Pokémony spolu a na posměšky nějakých pitomců kašlem.
Máte také příběh, který byste s ostatními čtenáři chtěli sdílet? Podělte se mnou o svůj příběh na pribehy.kral@seznam.cz a já jej zveřejním příště.
