Hlavní obsah

Moje kočka jí, jen když jím já. Nevědomky mi zachraňuje život.

Foto: ROSA RAFAE (Unsplash)

Roky bojuji s poruchou příjmu potravy a moje kočka Lily se stala mým strážným andělem. Teď ale její život závisí na tom mém a ta zodpovědnost je stejně krásná jako děsivá.

Článek

Dnes se cítím provinile. Tuhle kočku mám už tři roky. Moje porucha příjmu potravy se výrazně zhoršila asi před dvěma a půl lety.

Zpočátku jsem si ani neuvědomovala, co dělá. Dlouho jsem měla problém se zvracením… Vždycky mi vlezla mezi mě a záchod, dožadovala se pozornosti a mazlení, zatímco já jsem brečela. Očichávala mi obličej a olizovala ho, čímž mi znemožňovala pokračovat. Když jsem ji zamkla z koupelny, mňoukala tak hlasitě, že to museli slyšet i sousedé.

Loni se mi konečně podařilo přestat, po několika návratech a selháních. Lockdowny byly opravdu těžké a to, že jsem nemohla chodit do posilovny, tomu nepomohlo.

Před pár měsíci moje kočka přestala jíst. Tak moc zhubla, že měla opravdu velkou podváhu. Veterináři nemohli na nic přijít, krmivo jsem jí nezměnila, nebyl pro to žádný důvod.

Nejsem si jistá, jak se to stalo… Jednoho dne jsem se rozhodla, že se taky nasnídám. Tak jsem si sedla se svým jídlem a postavila její misku vedle sebe. A ona se konečně NAJEDLA… Udělala jsem to samé v poledne. A znovu, skutečně jedla. To samé další den. A další.

Děláme to tak už nějakou dobu. Pořád má podváhu, ale lepší se to. Každý den se budím v sedm. Snídáme v devět nebo v půl desáté. Potřebuji těch pár hodin, abych se na snídani psychicky připravila.

Včera v noci jsem spala opravdu špatně. Probudila jsem se v 9:10 a prostě jsem to nedokázala. Oběd je ve dvanáct, prostě jsem nemohla jíst. Položila jsem jídlo pro Lily vedle sebe. Zírala na mě. Zírala na svou misku. Znovu zírala na mě. Pak odešla.

Láme mi srdce, že jsem to pro ni nedokázala udělat. Potřebovala, abych jedla, a já jsem ji zklamala… Nakonec se najedla v poledne. Dala jsem si sendvič. Neustále na mě pokukovala a čekala, až budu pokračovat, než se pustila do dalšího sousta.

Lidé říkají, že si zvířata nezasloužíme. Já si tuhle kočku nezasloužím. Doslova mi zachraňuje život a myslím, že nikdo nedokáže ocenit ani pochopit, jak neuvěřitelné to je. A je to také naprosto děsivé. Tuhle kočku si nezasloužím…

Máte také příběh, který byste s ostatními čtenáři chtěli sdílet? Podělte se mnou o svůj příběh na pribehy.kral@seznam.cz a já jej zveřejním příště.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz