Článek
Posledních pár měsíců bylo jako zlý sen. Byli jsme zrovna na školní besídce našeho staršího syna, když zavolal soused. Vrátili jsme se a náš dům byl v plamenech. Hasiči se snažili zachránit, co se dalo, ale škody byly obrovské. Nakonec jsme pozemek prodali, protože oprava by znamenala stavět všechno od nuly. Přišli jsme o všechno.
S manželem Davidem jsme deset let. Jeho matka Irena mě nikdy neměla ráda, ale ani v nejhorších snech by mě nenapadlo, jak se zachová. Naivně jsem si myslela, že i když mě nesnáší, v takové krizi by mi pomohla. Vždyť jsem matka jejích dvou vnuků a žena jejího syna. Byla jsem přesvědčená, že i ona vidí, že jsem je dělala šťastnými. Jak strašně jsem se mýlila.
V noci po požáru jsme potřebovali někde přespat. Alespoň na chvíli, než se nadechneme a vymyslíme, co dál. Bylo pozdě a David navrhl, že bychom mohli zůstat u jeho matky. Když jsme dorazili, naši kluci, Honzík a Petřík, polospali v autosedačkách. Nechali jsme je v autě a šli za Irenou vysvětlit, co se stalo. Zpočátku byla velmi soucitná. Řekla, že nemá problém, aby u ní David s chlapci zůstali, ale já si budu muset zařídit něco jiného.
David na ni vyletěl, křičel, že je to nehorázné, ale ona neustoupila. Podle jejích slov jsem nebyla „skutečná rodina“ a naše manželství nikdy neposvětila, takže za mě nenese žádnou odpovědnost. Odešli jsme a tu noc jsme strávili v autě. Druhý den jsme si našli levný penzion.
Irena začala volat. Znovu nás zvala k sobě a „velkoryse“ mi povolila, že bych pár dní mohla zůstat v garáži. Znovu jsme odmítli. David jí řekl, že je to hluboce neuctivé. To Irenu rozzuřilo a obvinila nás, že pliveme na její štědrost. Poté nabídla, že si vezme k sobě jen kluky, aby nemuseli být v penzionu, zatímco my si budeme dávat život do pořádku. Znovu jsme odmítli. Pár dní byl klid, dokud jsme se nedozvěděli, že mě za zády pomlouvá. Tvrdila lidem, že svou pýchou a záští rozbíjím rodinu v době nouze. Z jejího pohledu nám okamžitě otevřela svůj dům a já jsem to odmítla a donutila manžela a syny žít v otřesných podmínkách, protože ji nemám ráda.
To nejhorší ale teprve přišlo. Irena na mě podala oficiální stížnost u hasičů. Obvinila mě, že jsem dům zapálila úmyslně, abych zničila majetek a dostala se k tomu jejímu. Řekla, že jsem lačná po penězích a že tohle všechno je součástí mého plánu, jak ji připravit o dům. Předvolali mě k výslechu. Chápu, že kvůli povaze obvinění museli, ale bylo to ponižující. Samozřejmě mě ze všeho očistili, vyšetřování prokázalo, že šlo o zkrat ve staré elektroinstalaci.
Když jsme se později probírali ohořelými troskami, abychom zjistili, jestli se dá něco zachránit, objevila se tam a měla nemístné poznámky o tom, že se nemáme rozčilovat, vždyť to jsou „jen věci“. Ano, byly to věci. Nejsem naštvaná kvůli sporáku a gauči. Jsem naštvaná kvůli obrázkům a výrobkům, které mi kluci každý rok vyráběli ke Dni matek. Jsem naštvaná kvůli šperkům po babičce, které jsou nenahraditelné. Jsem naštvaná kvůli vzpomínkám, o které jsme přišli.
Poslední kapkou byla krádež. Náš mladší syn měl u ní doma herní konzoli, kterou si tam nechal víkend před požárem, aby si s ní mohl hrát jeho bratranec. Irena tvrdila, že ji nemá, že jsme si ji museli vzít zpátky. Syn se s ní hádal, že se s ní přece domlouval. Lhala mu do očí a tvrdila, že si to vymýšlí, dokud se z frustrace nerozbrečel. Až od ostatních příbuzných jsme se dozvěděli pravdu. Irena konzoli darovala cizím dětem hned poté, co jsme odmítli její „pohostinnost“.
Jediným světlým bodem v téhle hrůze bylo, že to byla poslední kapka i pro mého manžela. Po těchto incidentech jsme s Irenou přerušili veškeré styky. Odstěhovali jsme se a ona se od té doby snaží od příbuzných získat naši novou adresu. David dal jasně najevo, že bez mrknutí oka přeruší kontakt s kýmkoliv, kdo jí naše údaje poskytne. Protože kdo s námi není v nejhorším, nezaslouží si nás ani v tom nejlepším.
Ukázala vám rodina svou pravou tvář, když vám bylo nejhůř? Svěřte se se svým příběhem na pribehy.kral@seznam.cz. Sdílená bolest je poloviční bolest a váš příběh může pomoci ostatním, kteří si prošli něčím podobným.
