Článek
S přítelem jsme spolu čtyři roky, bydlíme spolu a až doteď jsem si myslela, že máme na klíčové věci stejný názor. Já jsem míšenka (máma černoška, táta běloch), ale mám spíše evropské rysy, takže lidi často neví, kam mě zařadit. Přítel je běloch. V poslední době jsme se, asi jako všichni, bavili o rasismu víc než obvykle.
Před pár dny jsme koukali na film 12 let v řetězech. Komentovala jsem, jak strašné to otroctví bylo, a tehdy na mě vybalil tu bombu. Prý bych vlastně otroctví vůbec neměla kritizovat, protože vypadám dostatečně jako běloška na to, abych z toho systému těžila. Měla jsem pocit, že tohle chtěl říct už dávno.
Zeptala jsem se ho, co to sakra mele. Odpověděl, že když si stěžuju na rasismus, zlehčuju tím utrpení černochů. Řekla jsem mu, že bych z otroctví rozhodně netěžila, protože jsem z padesáti procent černoška, bez ohledu na to, jak vypadám. A on na to, že i kdybych z toho přímo netěžila, žila bych si v té době „pohodlný“ život.
„Jak jako pohodlný?“ zeptala jsem se. A on bez mrknutí oka řekl, že otrokáři si drželi míšenky jako milenky, takže bych většinu času trávila v pohodlí a „rodila bílé děti“. Podal to tak, jako by to byl naprostý luxus. V tu chvíli se mi udělalo zle a nazvala jsem ho ignorantským idiotem.
To ho urazilo. Začal křičet, že jsem jen „exoticky vypadající běloška“, která si chce hrát na utlačovanou, a že jsem stejně privilegovaná jako on. Řekla jsem mu, že absolutně netuší, o čem mluví. Od té doby se se mnou nebaví. Tedy, ignoruje mě, ale párkrát se pokusil iniciovat sex, takže to vypadá, že už ho to přechází. Ale mě ne. Už pár dní spolu nemluvíme a já nevím, co dělat. Jsem tak naštvaná z těch jeho stupidních komentářů a z jeho naprosté nezralosti.
Máte také příběh, který byste s ostatními čtenáři chtěli sdílet? Podělte se mnou o svůj příběh na pribehy.kral@seznam.cz a já jej zveřejním příště.
