Článek
S Lenkou jsme spolu něco přes rok a náš vztah je plný lásky a porozumění. To, že je na vozíku, pro nás nikdy nebylo překážkou v tom, abychom si užívali život naplno, včetně intimních stránek našeho soužití. A právě proto jsme si našli takový náš malý, trochu drzý způsob, jak si okořenit chvilky, kdy jsme spolu na veřejnosti.
Když jsme někde v nákupním centru, v kině, nebo třeba ve větší restauraci, a Lenka zmíní, že potřebuje na toaletu, samozřejmě ji doprovodím k té bezbariérové. Lidé kolem nás často posílají soucitné pohledy, oceňují, jak jsem pozorný přítel. Kývnu, usměju se, jako by to byla ta nejsamozřejmější věc na světě. Jenže málokdo tuší, co se odehrává za těmi zavřenými dveřmi, které nám poskytují tolik potřebné soukromí.
Lenka totiž mou fyzickou pomoc na toaletě ve skutečnosti většinou nepotřebuje; je velmi soběstačná. Ty společné návštěvy mají úplně jiný důvod. V té prostorné kabince, chráněni před zraky ostatních, máme totiž prostor jen pro sebe. Pro něžné doteky, polibky, pro ty tiché projevy lásky, které by na veřejnosti působily nepatřičně, ale které jsou pro náš vztah tak důležité. Jsou to naše ukradené chvilky intimity, naše malé spiklenectví proti všednosti. Lenka se na mě vždycky tak šibalsky usměje, a já vím, že teď patříme jen sobě.
Možná to někomu může připadat zvláštní nebo nepatřičné. Ale pro nás je to způsob, jak si i na veřejných místech udržet jiskru, jak si být blízko způsobem, který je jen náš. Samozřejmě, vždycky dbáme na to, abychom byli diskrétní a nikoho nepohoršovali. Je to naše malé tajemství, které náš vztah dělá ještě o něco dobrodružnějším a výjimečnějším. A ten pocit, když vyjdeme ven a tváříme se, jako by se nic nestalo, zatímco v nás ještě doznívají ty ukradené něžnosti… ten je k nezaplacení.
Lenka někdy se smíchem říká, že i lidé s hendikepem mají právo na trochu romantiky a vášně, a že si tímhle vlastně jen bereme kousek té spontánnosti, kterou jiní mají snazší. A já s ní naprosto souhlasím. Vždyť láska si cestu vždycky najde, nemyslíte?
Máte také příběh, který byste s ostatními čtenáři chtěli sdílet? Podělte se mnou o svůj příběh na pribehy.kral@seznam.cz a já jej zveřejním příště.
